Connect with us
Reklama

magazín

Rozmery Veľkej noci

Published

on

Veľká noc má pohanský, židovský a kresťanský rozmer.

Pohania oslavujú Veľkú noc ako sviatok jari. Je to zrejmé aj z anglického označenie Veľkej noci Easter. Má pôvod v mene bohyne plodnosti Eostre, stelesňujúcej jar, úsvit. Z pohanstva, pochádza i symbol zajačika. Zajac pre pohanov symbolizoval pohlavnú aktivitu; aj u nás sa niekedy povie: „Je ich ako zajacov…“ V pohanských kultúrach majú korene i veľkonočné vajíčka. Symbolizujú plodnosť a nový život, ktorý je príznačný pre jar. Vajíčka sa používali aj pri obradoch na uzmierenie zlých síl. Kvôli posilneniu magického účinku sa vajíčka maľovali. Ich jasné zafarbenie pripomína farby východu slnka. Pohanská Veľká noc oslavuje návrat tepla, slnka a zelených listov, plodivú silu jarnej prírody po období zimy.

Kresťanský rozmer Veľkej noci

Veriť v Ježiša Krista znamená prijať Ho ako Toho, kto zomrel za moje hriechy, krv ktorého bola preliata ako trest za moju vzburu proti Pánu Bohu, môj odchod od Neho. Vzkriesením Pána Ježiša z mŕtvych Pán Boh potvrdil, že prijíma Jeho obeť. Potvrdil ako pravdivé a zmysluplné všetko, čo Ježiš počas svojho pozemského života konal a učil. Potvrdil, že pre obeť Pána Ježiša nám (Boh) už hriechy nepočíta a každému, kto vierou prijal, že Ježiš z lásky zomrel aj za neho, je darovaný večný život (Ján 3, 16).

Mimo Ježiša plnosť života nenájdeme.

Keby Kristus nevstal z mŕtvych, potom by naše služby Božie boli iba členskými schôdzami náboženského spolku pre pestovanie zbožných rečí. Ak Kristus nevstal z mŕtvych, potom by Večera Pánova bola len pamiatkou zbytočnej smrti, lebo bez Kristovho vzkriesenia by Jeho smrť bola obeťou, ktorú Boh neprijal. Naše kázne by boli lživým svedectvom, falošnou propagandou.

No Pán Ježiš vstal z mŕtvych. Nezostal v hrobe. Vzkriesením Ježiša prijal Pán Boh Jeho obeť. Potvrdil, že nebola zbytočná, ale mala zmysel. Boh vzkriesením Ježiša dokázal, že smrť, násilie a bezprávie – hoci sa teraz javia akokoľvek silné – nebudú mať posledné slovo. To je zmysel veľkonočného posolstva. Nemali by sme si ho pliesť so senzačnou historkou o oživení mŕtvoly.

Nech je táto radostná zvesť rozmerom nášho slávenia Veľkej noci.

Autor: Martin Šefranko, zborový farár, celý text na www.ecav.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

magazín

Bylo dřív vejce, nebo slepice? Věčná otázka má jasnou odpověď

Published

on

Nebudeme vás napínat – správná odpověď je vejce. Shodli se na ní genetici a evoluční biologové z King’s College v Londýně. Podle nich se tajemství skrývá v povaze vejce, kterou nemohli antičtí filozofové znát. Je to otázka pojmů,“ vysvětlil David Papineau z King’s College. „Kdyby klokan snesl vejce a z něj se vyklubal pták, mluvili bychom určitě o ptačím vejci, že? Pokud budeme uvažovat takto, tak je logické, že první slepice světa se musela vyklubat ze slepičího vejce.“

Nejstarší doklad o otázce o původu slepice máme z doby krátce po přelomu letopočtu. Roku 46 o ní napsal řecký historik Plútarchos. V zamyšlení nazvaném „Byla první slepice, nebo vejce“ upozorňuje, že tento problém už řeší filozofové dlouho. Ne že by je tak zajímal původ slepice, ale brali ho metaforu důležitějších věcí – například kauzality a logiky.

Otázka, která jde na dřeň

Přestože nám dnes tato otázka připadá jako dětinská, v antickém Řecku ji podle Plútarcha rozebíraly ty nejmoudřejší hlavy. Historik dokonce tvrdí, že v této otázce jde o vznik a stvořitele světa. Vědecký panel, který byl k tomuto tématu uspořádán na King’s College, otázku rozebíral pomocí nejmodernějších vědeckých disciplín, například z pohledu genetických mutací. Z tohoto úhlu se pokusil na otázku původu slepice odpovědět například evoluční genetik John Brookfield.

Řekl: “První slepice se musela lišit od svých rodičů nějakou genetickou odchylkou. Možná velice malou a jemnou, ale musela být dostatečně velká, aby stvořila zvíře, kterému dnes říkáme slepice. Živý organismus pod skořápkou vajíčka musel mít stejnou DNA jako slepice, která se z něj po vylíhnutí stala. A tedy v podstatě byl slepicí.“ K evoluční změně, která udělala z předchůdce slepice opravdovou slepici, zřejmě došlo při spojování spermie a vajíčka – první slepice tedy byla dítětem jiného druhu, než byla sama…

(Zdroj: TIME, msn.com)

Continue Reading

magazín

Vaječný filtr zachycuje mikroplasty

Published

on

Vědci z Princetonu použili vaječné bílky k vytvoření aerogelu, který účinně a levně zachycuje sůl a mikroplasty z vody. Podle vědců lze aerogel vyrábět levně a používat ho ve velkém množství a s nízkými náklady.

Prof. Craig Arnold z Princetonské univerzity pracuje na nových materiálech, včetně aerogelů. Jak sám říká, jednoho dne dostal neobvyklý nápad. „Seděl jsem a zíral na chleba v sendviči. A říkal jsem si – to je přesně ta struktura, kterou potřebujeme“. Jeho tým tedy začal pracovat na různých receptech na chléb s přídavkem dřevěného uhlí ve snaze vytvořit nový typ materiálu. Po odstranění následných ingrediencí ze směsi a při hledání nejlepšího řešení vyhrál bílek. Začali jsme se složitějšími systémy a odečítanými prvky – zjednodušovali a zjednodušovali, až jsme se dostali k jádru. Bylo to o proteinech přítomných ve vaječných bílcích, které nám umožnily získat strukturu, kterou jsme hledali – popisuje Prof. Arnold.

Filtr zachycuje sůl a mikroplasty

Jak vědci vysvětlují, bílkoviny ve vejcích jsou komplikovanou směsí složenou převážně z proteinů. Ukázalo se, že pokud se lyofilizují a následně zahřejí na 900 stupňů C bez přístupu kyslíku, vytvoří síť uhlíkových vláken a grafenových plátů. Mohou pak fungovat jako vynikající filtr, který zachytí mikroplasty a sůl z mořské vody s účinností až 98 %.

Podle výzkumníků lze popsaný materiál vyrobit levně a použít jej ve velkém množství a s nízkými náklady. „Nejlevnějším materiálem pro filtraci vody je aktivní uhlí. Porovnali jsme naše výsledky s parametry aktivního uhlí a naše metoda je mnohem lepší“ – zdůrazňuje Dr. Sehmus Ozden. Ve srovnání s reverzní osmózou, která vyžaduje vysokou spotřebu energie a vody, potřebuje náš filtrační proces pouze gravitaci a neplýtvá vůbec žádnou vodou, dodává.

Nyní vědci hodlají zdokonalit způsob výroby tak, aby bylo možné vynález použít při filtraci vody ve velkém měřítku. Zároveň testují další využití konstrukce získané z vajec – při skladování energie i jako materiál pro tepelnou izolaci.

(farmer.pl)

Continue Reading

magazín

Najmenšia sliepka na svete nie je sliepkou, jej chov zažíva boom

Published

on

Rutínová sliepka zažíva v Číne boom. „Najmenšia sliepka sveta“, ako ju prezývajú, sa stáva čoraz obľúbenejším domácim miláčikom. Technicky vzaté, rutínová sliepka vlastne nie je sliepkou. Ide o kríženca medzi prepelicou a jarabicou, prezývka „najmenšia sliepka sveta“ sa však rýchlo ujala. Koniec koncov, je celkom priliehavá, veď tento vták je veľký asi ako zovretá päsť a váži len 50 gramov. Vďaka kompaktným rozmerom sa dá chovať aj v menšej domácnosti, čo Číňania vo veľkom využívajú a tvoria pre svoje zvieratká čo najdokonalejšie príbytky.

Meno vtáka je odvodené od rutínu, teda vitamínu P. Ide o flavonoid, ktorý sa prirodzene vyskytuje v citrusovom ovocí a niekoľkých ďalších druhoch rastlín, ale aj vo vajíčkach týchto „sliepok“. Mimochodom, rutínová sliepka je veľmi dobrou nosnicou, čo jej len pridáva na popularite. Nevýhodou je, že jej vajcia sú ešte menšie než prepeličie a priemerom pripomínajú desaťcentovú mincu. Ročne ich nakladie asi 300.

Zaujímavé je, že na rozdiel od bežných sliepok, ktoré si na dvore nevyžadujú extra veľkú starostlivosť, sú rutínové sliepky náročnejšie než psy či mačky. Vyžadujú teplotu v rozmedzí od 20 do 30 stupňov Celzia, nedospelé jedince však prosperujú len pri teplote 35 až 38 stupňov Celzia. Problémom je aj zápach, tieto vtáky potrebujú kvalitnú podstielku tvorenú ryžovými šupkami, pilinami, sójovou múkou a čajovými stonkami. Podstielku treba doplniť kvasinkami, ktoré odštartujú proces kvasenia a rozkladajú vtáčí trus.

Chov rutínových sliepok je v Číne naozaj populárny a mnohí ľudia sa stali na sociálnych sieťach známymi len vďaka ich chovu. Ide najmä o tých, ktorí vtákom postavili skutočne dômyselné a luxusné príbytky. Zaujímavosťou je, že zvieratá sa dajú kúpiť cez internet a človeku ich doručí kuriér.
Mimochodom, titul naozaj najmenšej sliepky patrí plemenu „serama“.

(magazin.pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality