Connect with us
Reklama

Politika

Slovenské vajcia v ohrození! Dobré ráno pani ministerka Matečná

Published

on

Každá TB, kde sa rozhorčuje ministerka Matečná, je symfónia. Ak sa chcete naučiť ako s úsmevom klamať, podvádzať a zavádzať, sledujte tieto tlačovky plné propagandy.

Ministerke Matečnej asi skutočne chýba fantázia. Už tomu bude skoro rok, čo bubnovala na poplach a kritizovala zahraničné obchodné reťazce, že sa jasne rozhodli podporiť legislatívu v oblasti lepšej pohody zvierat a oznámili, namiesto ministerstva, že vajcia z klietkových chovov jednoducho nebudú nakupovať. Samozrejme, že sa jej to nepáči, ale nie len jej. Najväčší „hydinár“ pôsobiaci na území SR je náš čechoslovák a aktuálne český premiér Babiš. Tak tomu sa to nepáči určite. Prečo? Lebo investície a tie on moc nemá rád, hlavne ak to neplatí EÚ.

Skúste si niekedy kúpiť balené vajíčka a doma, v kľude, si skontrolujte pečiatky, ktoré musí mať čitateľné každé jedno vajíčko a pochopíte celú tragédiu toho, čo sa tu opäť predvádza z pozície ministerstva pôdohospodárstva. Len pripomeniem, že ministerstvo pôdohospodárstva tu je iba na riadenie rezortu a zásadne v prospech občanov SR. Nie v prospech českého premiéra, nie v prospech „vybraných“ podnikateľov, nie na šírenie klamstiev a propagandy.

V lepšom prípade doma zistíte, že vajíčka, ktoré sa tvária ako Slovenské, lebo to je uvedené na obale, majú v skutočnosti aj pečiatky HU, PL, CZ. Čo to znamená? Že pochádzajú z Maďarska (HU), Poľska (PL) a Českej republiky (CZ). V horšom prípade nemajú žiadnu pečiatku, alebo úplne nečitateľnú a to už je problém, lebo nikto netuší odkiaľ v skutočnosti pochádzajú. Toto je tá bezpečná „SLOVENSKÁ“ potravina v podaní ministerky Matečnej. Emócie bokom a poďme na fakty.

O smerovaní spoločnej legislatívy, ktorá určuje a bude určovať podmienky bezpečného chovu sliepok sa vie od roku 1999, kedy nadobudla platnosť smernica č. 1999/74/ES z 19. júla 1999. Ak sa do roku 2004 viedla vedecká diskusia o dopade na kvalitu chovu, dostala sa v roku 2004 do svojej finálnej podoby.

Je rok 2020 a na Slovensku stále žije 80 % nosníc v klietkach. Od roku 2004 sa nepohol ani lístok na ministerskom strome príčetnej stratégie. Napríklad v Nemecku je to už menej ako 10 %. Francúzsko ohlásilo úplný zákaz klietkového chovu už v roku 2022, Nemecko v 2025. Prečo? Ak je zrejmá regulácia, štandardne sa určí dlhé prechodné obdobie a vyčlenia sa na zmeny v chove aj prostriedky. Stalo sa. Všade okolo nás. Ak sa prostriedky nerozkradnú, ako napríklad v Nemecku, tak úplne v pohode a pokoji si za 10 rokov prechodného obdobia zmenia klietkový chov na chov na podstielke alebo vo výbehu a po kľudnej a plynulej zmene si vnútorný trh ochránia zákonom, kde zakážu predaj vajec z klietkového chovu. Zakáže to vláda, nie obchodníci. U nás to asi nejde.

Tragédia tohto absolútneho diletanstva spočíva najmä, ale nie len, v tom že :

sa tu niekto snaží povedať, že klietkový chov je vlastne pre sliepku to najlepšie, čím v zásade popiera výsledky dlhodobej vedeckej práce

sliepka, ktorá sa nehýbe a jej životnosť je rok, je vlastne iba žijúci stroj na výrobu vajec. Čím menej sa hýbe, tým menej žerie. Čím menej žerie, tým je úbohejšia, ale znáša. Čím dlhšie žije v takomto stave, tým horšia je jej kvalita po vynesení, kde nasleduje jej porážka a predaj , či ďalšie spracovanie.

ministerstvo, ktoré má vecne a hlavne správne informovať širokú verejnosť o všetkých skutočnostiach, ktoré sú dôležité pre spotrebiteľov zavádza, klame a snaží sa svoje neschopné riadenie rezortu prekryť vymyslenými nepriateľmi.

COOP JEDNOTA ma skutočne prekvapila. Pred jej obchodmi štrajkujú aktivisti, dokonca vyhrali súd a už nemusia skrývať názov reťazca, ktorý podporuje klietkový chov.

a presne ten istý reťazec podpísal MEMORANDUM o tom, že do roku 2030 bude uprednostňovať vajcia od „Slovenských“ dodávateľov, teda z klietkového chovu a samozrejme si neodpustili kopanec do konkurencie, lebo sa cítia hrdo, národne. Každý, kto na TB sedí vedľa ministerky Matečnej sa musí cítiť hrdo, odborne a slušne. Taký je protokol, inak by si tam nikdy nesadol.

Pre občerstvenie pamäti ministerky Matečnej si dovolím odcitovať jeden odstavec dokumentu, ktorý vypracovalo presne to isté MPaRV, kde aktuálne sedí a dokument bol pre roky 2006-2013 ako nadväzujúci dokument z rokov 2000-2005 a má krásny názov „Koncepcia rozvoja hydinárstva SR“

Citát :

„Investície do rekonštrukcií a využívanie nových technológii pre chov nosníc sú základným predpokladom plnenia podmienok welfare.Nakoľko náklady na rekonštrukciu jednej haly pre ustajnenie nosníc (20 – 25 tis. ks sliepok) sú pomerne vysoké a pohybujú sa v rozmedzí 5 – 7 mil. Sk, predpokladá sa modernizáciu rozložiť do dlhšieho časového obdobia – asi 5 rokov. Ak by nedošlo k rekonštrukciám používaných technológii, hrozí v nasledujúcich rokoch zníženie produkcie konzumných vajec a následne ich nedostatok na trhu“

Dobré ráno pani ministerka.

Toto, čo ste predviedli je krásna ukážka toho ako sa to robiť nemá. Premrhali ste čas, kedy transformáciu spôsobu chovu bolo možné zaplatiť zo zdrojov EÚ. Nebol čas, alebo ste si naivne mysleli, že V4 na čele s Babišom presadia ďalšie a ďalšie výnimky. Nepresadili.

Širokej verejnosti dnes skutočne nie je jedno, aké životné podmienky zvieratá majú a Váš prezentovaný názor je starší ako najstaršia koncepcia rozvoja, ktorá hnije niekde v šuflíku Vami riadeného ministerstva. Darmo klamete, darmo zavádzate, darmo ukazujete na fiktívneho nepriateľa. Celý problém je na Vašom ministerstve a absolútnej neschopnosti rezort riadiť, čo zas nie je žiadna novinka.

Na základe porovnania výroby a spotreby vajec je zrejmé, že vykazujete sebestačnosť na úrovni viac ako 90% Viac menej dovoz vajec na Slovensko teda nie je potrebný. Napriek tomu sa ročne doviezú na Slovensko konzumné vajcia za cca 2,6 milióna EUR. Najvyšší dovoz je dlhodobo z Českej republiky (náhoda) v objeme 1,1 milióna EUR, Poľska v objeme 869 tisíc EUR a Maďarska v objeme 544 tisíc EUR.

Kam tie vajcia teda idú?

Podľa Vašich výkazov vyrobíme viac, ako je spotreba a aj napriek tomu dovezieme ročne cca 28% objemu celoročnej spotreby. Ekonomický zázrak. Aj matematický. Bolo by možno vhodné na ďalšej tlačovke zverejniť údaje, ktoré firmy dovážajú vajíčka v tomto objeme. Ak sa v zozname „hnusných“ dovozcov nájde čo i len jeden „veľkochovateľ“ a vraj „producent“ domácich, čiže národných a toľko chránených vajec, mal by okamžite stratiť právo používať na výrobkoch slovo „SLOVENSKÉ“ a pokuta by mala byť taká, akú zvyknete dávať. Povedzme 1 mil Eur?

Ale to sa nikdy nestane. Nikdy. Prečo? Lebo to nesedí do koncepcie. Akej? To už nechám na posúdení čitateľa.

Agro rezort sa musí riadiť príčetne a zodpovedne tak, aby spĺňal požiadavky 21 storočia. Vytvorenie dobrých životných podmienok hospodárskych zvierat je povinnosť a nie nutné zlo, ako to prezentuje SNS. Volám sa Martin Ondráš a som gestor pre pôdohospodárstvo a potravinárstvo koalície PS/Spolu. Vo voľbách 2020 kandidujem s poradovým číslom 50 a ochranu zvierat máme ako nedeliteľnú súčasť nášho programu pre pôdohospodárstvo, lebo som presvedčený, že vytvorenie dobrých podmienok pre život hospodárskych zvierat nie len že je humánne, ale aj zásadným spôsobom zlepšuje pohodu zvierat, čo má zas pozitívny vplyv na výslednú kvalitu a bezpečnosť zvierat.

Autor: Martin Ondráš, martinondras.blog.sme.sk (rss)
gestor pre pôdohospodárstvo a potravinárstvo koalície PS/Spolu

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Cena vajec je téma, které do amerických politických reklam nepatří

Published

on

Reklamy republikánského poslance Rona Estese přehlíží vypuknutí ptačí chřipky a naznačují, že za vysoké ceny vajec mohou demokraté. Pokud je kandidát znovuzvolení členem opačné politické strany, než která je u moci, je pravděpodobné, že najde něco, co je špatné, a obviňuje z toho protistranu. Estes ve svých reklamách mimo jiné naznačuje, že za vysoké ceny vajec může Bidenova administrativa a demokraté ovládající Kongres.

HPAI zasáhla 24 hejn nosnic, což vedlo k úmrtí 34 422 800 milionů nosnic. Pokud se podíváte na hejna kuřic, je to dalších šest hejn a dalších 1 099 700 ptáků mimo dodavatelský řetězec kvůli HPAI. Zkontroloval jsem mnoho zdrojů, které zkoumají trendy cen vajec, a i když jsou stručně zmíněny další faktory, zdaleka největším společným jmenovatelem je nedostatek nabídky způsobený HPAI. Stejný příběh byl s cenami vajec v roce 2015, kdy naposledy došlo v Americe k velkému výskytu HPAI. Mají voliči tak krátkou paměť, že si to nebudou pamatovat? Někteří možná, ale ne všichni.

Zklamáním je, že Estes by již měl mít alespoň nějaké znalosti o vaječném průmyslu. Koneckonců byl spolupředkladatelem zákona Protect Interstate Commerce Act  (PICA), známého také jako královský dodatek, který, pokud by byl schválen, měl zabránil státům, jako je Kalifornie, uvalit své standardy produkce vajec bez klecí na vejce vyprodukované v jiných státech. Chápu a dokonce respektuji, že mnoho lidí nesdílí mou netoleranci vůči stranictví v politice, ale doufám, že většina lidí sdílí mou netoleranci k lidem, kteří se snaží udělat politické téma z něčeho, co není, a schvalují zavádějící politické reklamy. Pokud chce Estes ve svých politických reklamách útočit na protistranu, je to jeho výsadou. Jsou ale i jiná, ospravedlnitelnější témata, kterými by se mohl zabývat, aby tak činil věrohodně.

Roy Graber je senior reportér ve WATT Global Media. (wattagnet.com)

Continue Reading

Politika

Hydinári bijú na poplach, situácia je alarmujúca a stúpajúce náklady by mohli ovplyvniť cenu vajec

Published

on

Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) upozorňuje na prehlbujúce sa problémy v chove nosníc. Na stredajšej tlačovej besede informovali predstavitelia ÚHS o výrazných nákladoch, ktoré im spôsobujú rastúce ceny elektrickej energie, plynu, kŕmnych zmesí, pohonných hmôt aj obalových materiálov.

Situácia v chove nosníc je podľa Daniela Molnára, riaditeľa Únie hydinárov Slovenska, už alarmujúca, pretože im neustále stúpajú náklady, pričom pomoc od štátu je veľmi malá. „Je nevyhnuté zastropovať ceny energií a schváliť štátny rozpočet na budúci rok, lebo ak sa tak nestane, tak ceny vajec vzrastú niekoľkonásobne, čo následne zdvihne aj ceny ostatných potravinárskych výrobkov, pretože takmer v každom sa nachádzajú vajcia,“ skonštatoval Molnár.

Ceny niekoľkonásobne stúpli

Ak sa nezastropujú ceny energií, tak produkcia vajec bude podľa Molnára nepredajná. Za posledné dva roky navyše hydinárom narástli ceny kŕmnych zmesí o 70 percent, pričom náklady na krmivá predstavujú viac ako 50 percent všetkých nákladov v chove nosníc. Výrazný nárast nákladov zaznamenali chovatelia nosníc aj pri elektrickej energii a plyne, kde im medziročne narástli ceny elektrickej energie takmer 4-násobne a plynu takmer 3-násobne. Hydinári bijú na poplach a žiadajú prijať účinné opatrenia, rast výrobných nákladov ohrozuje chov hydiny

„Ak nepríde k regulácii alebo zastropovaniu cien elektrickej energie a plynu, bude nevyhnutné výrazné zvýšenie odbytových cien slepačích vajec,“ varuje Molnár.

„Hydinárom vzrástli medziročne ceny krmív o takmer 42 percent, elektrickej energie o viac ako 171 percent, plynu až o 259 percent a obalov o asi 41 percent, čo predstavuje priemerný nárast o takmer 50 percent, a v prepočte o 3,848 milióna eur,“ doplnil Ladislav Birčák, riaditeľ hydinárskej farmy vo Dvoroch nad Žitavou, podľa ktorého toto všetko vážne ohrozuje chov hydiny na Slovensku.

Rokovať treba najmä s obchodníkmi

Hydinári upozornili, že priemerné výrobné náklady im za posledné dva roky vzrástli o 38 percent. K zvyšovaniu cien vajec skokom však podľa hydinárov aj napriek stále rastúcim nákladom nepríde, pretože ceny za vajcia sa zvyšujú priebežne. Podľa ich slov, ak by malo dôjsť k zníženiu ceny, tak by tak mali urobiť v prvom rade obchodníci, ktorí majú oproti nim výrazne vyššie marže.

„My množstvá krmiva ani spotrebu energie znížiť nedokážeme, lebo by to malo vplyv na znášanlivosť vajec. Vláda by sa teda mala zamerať na rokovania s obchodníkmi, aby tí znížili svoje predajné ceny,“ uviedol Molnár, podľa ktorého ak hydinári nedostanú pomoc, tak cena vajec môže narásť až na 20 centov za kus.

(webnoviny.sk)

Continue Reading

Politika

Woźniak: Pandemie nás posunula na nové exportní trhy

Published

on

Pandemie nás zatlačila na nová území, včetně Asie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným producentem z Polska, který dodává vejce na tento trh – říká nám Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferm Drobiu Woźniak, prezidentka společnosti Ovotek, majitele značky Zdrovo.

Barbara Woźniak v rozhovoru pro portalspozywczy.pl poukazuje na to, že válka na Ukrajině rozbila po léta budované dodavatelské řetězce, což mělo a má pro výrobce potravin značné důsledky.

„Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů, a navíc jsme se potýkali s enormním nedostatkem surovin. Je třeba zdůraznit, že Rusko bylo prvním a Ukrajina pátým světovým vývozcem obilovin, jejichž snížená dostupnost a zvýšené náklady v posledních měsících zvýšily ceny velké části produktů v celosvětovém měřítku.“ – dodává.

Woźniak připouští, že když vypukla válka, Woźniakovy farmy se zaměřily na aspekty, které byly okamžitě patrné – jako například omezený přístup k obilovinám.

„Dnes se na tuto situaci díváme s vědomím, jaké jsou její dlouhodobé důsledky. Velký nárůst cen energií a nákladů na spotřební materiál způsobuje dynamický růst cen potravin, což se projevuje u všech účastníků trhu. Vládní strategie potravinové bezpečnosti sice předpokládá částečné převzetí role hlavního producenta potravin pro Evropu od Ukrajiny a vzhledem k síle polského potravinářského sektoru naše vláda očekává rozvoj výroby, v tuto chvíli zatím ale nevíme, co se stane v příští sezóně. Polští výrobci se potýkají s gigantickým nárůstem nákladů. Mnozí jsou nuceni omezit výrobu a někdy dokonce zavřít produkční závody. My sami vyhodnotíme situaci v lednu, po ověření cen a poté učiníme rozhodnutí související s naší výrobou. Musíme reálně posoudit situaci a už teď je známo, že po zdražení nákladů si spotřebitel určité zboží prostě nekoupí.“ dodává.

Zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak zdůrazňuje, že Polsko je silným výrobcem potravin, takže jsme v jistém smyslu v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy.

„Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledají příležitosti v Asii nebo Americe. Jak uvedl Centrální statistický úřad, v prvním pololetí letošního roku se z Polska vyvezlo zboží za 165,4 mld. EUR, dovoz dosáhl téměř 177,0 mld. EUR a saldo zahraničního obchodu cca 11,6 mld. EUR. Od ledna do června 2022 byl vývoz zboží z Polska vyjádřený v EUR o 19,1 % vyšší než v předchozím roce. Zvýšil se i rozsah polského exportu na Ukrajinu, a to až do té míry, že náš východní soused obsadil sedmé místo mezi zeměmi, kam Polsko vyváží své produkty. Rozsah vývozu do Ruska a Běloruska se však podle něj snížil. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který dodává vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 procent prodeje vajec. A to není jediný směr dodávek. Celých 66 procent naší produkce jde na export. Naše výrobky dodáváme do zhruba 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí.“ říká Barbara Woźniak.

Polsko je velmocí na poli exportu vajec – jak v Evropské unii, tak ve světě. Jak naznačuje zpráva PKO shrnující trh s vejci po vypuknutí války, polské firmy jsou v produkci vajec na šestém místě v Evropské unii s výsledkem na úrovni 11,7 miliardy vajec ročně. Kromě Polska jsou hlavními producenty: Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Německo a Francie.

„Izrael je pro nás také velmi cennou exportní destinací. O tuto spolupráci se snažíme již několik let, jednáme s polskými státními orgány. Jsme velmi rádi, že jsme byli jako největší společnost v produkci konzumních a průmyslových vajec v zemi vybráni Izraelem k provedení auditu v naší oblasti. Splnili jsme extrémně náročná kritéria, díky nimž již dvě naše třídírny získaly příslušná vývozní povolení.“ dodává Woźniak.

Polští výrobci neustále hledají nové trhy pro své produkty, bohužel čas a situace v zemi a ve světě nejsou našimi spojenci – dodává náš partner.

„Povolovací procesy byly vždy extrémně zdlouhavé a složité. Stojí za zmínku, že asijské trhy se kvůli hejnům zdecimovaným ptačí chřipkou velmi těžce otevírají dovozu potravinářských produktů, včetně konzumních vajec a produktů zpracování vajec. Statistiky exportu EU dokazují, že mezi nejvýznamnější země odpovědné za vysoké objednávky z Evropy patří Jižní Korea a Japonsko, bohužel Polsko tam nedodává. Bez silných podnikatelů naše země nebude dobře fungovat, protože se to promítá například do trhu práce. Díky zkušenostem a vybudované pozici Farem Woźniak jsme schopni obstát na světovém i domácím trhu, ale uvědomujeme si, že ne každý výrobce se v dnešní nepříznivé realitě obejde bez podpory zainteresovaných státních institucí. Můžeme říci, že je nejvyšší čas, aby se taková pomoc objevila.“

Farmy Woźniak jsou lídrem v polské produkci a jedním z největších producentů konzumních vajec v Evropě. Společnost je na trhu od roku 1986 a je součástí polského holdingu Woźniak Group založeného v roce 1986, který se specializuje na produkci a zpracování vajec. Má plně integrovaný systém produkce vajec s uzavřeným cyklem a vlastní vozový park s více než 200 nákladními vozy s emisními normami EURO 5 a EURO 6. Společnost nakupuje obilí v západním Polsku a má vlastní mísírnu krmiv. Kontrola v každé fázi procesu – od rodičovských hejn, líhní a chovu nosnic, přes továrnu na kvalitní krmivo, až po balení a přepravu vajec, zajišťuje nejvyšší kvalitu produktů. Rozsáhlý sortiment zahrnuje bílá a hnědá vejce různých velikostí, včetně vajec z volného výběhu, podestýlkových vajec, klecových vajec nebo vajec s termínem snášky. Farmy Woźniak mají také dvě logistická centra. Kvalitu finálního produktu zaručuje patentovaný řídicí systém EGGiDA na trhu a také certifikáty BRC, AntibioticsFree a HG. Společnost byla mj. dvakrát oceněna Zlatým vavřínem spotřebitele, Zlatým emblémem spotřebitelské kvality a Exportním orlem Velkopolského vojvodství. Značka vajec ZDROVO získala ocenění Consumer Quality Leader – Debut 2018 a v roce 2020 ocenění Zdravá značka roku. ZDROVO oslovuje široké publikum: ženy v domácnosti, sportovce, studenty, manažery – všechny, kteří chtějí jíst zdravě. Vzdělává a inspiruje s odkazem k blahodárným účinkům vajec – bohatého zdroje vitamínů a minerálů, ale také kvalitních bílkovin. ZDROVO je lifestylová značka, která je společníkem každého dne. Proto v jazyce značky doporučujeme tato vejce: snídaně, oběd, večeře. Sídlo firmy Ferm Woźniak se nachází v Żylicích u polského Rawicze.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality