Connect with us
Reklama

Aktuality

Slovenský top producent vajec chce oslabiť Poliakov, investuje milióny eur

Published

on

Piškóty, sušienky, cestoviny a ďalšie potravinárske produkty. To je oblasť, na ktorú sa aktuálne plánuje zamerať jeden z najväčších producentov vajec na Slovensku Babičkin dvor. V pláne má totiž vybudovať melanžáreň na spracovanie tekutej vaječnej hmoty, ktorú vo veľkom využíva hlavne pekárenský a všeobecne potravinársky priemysel. Dôvod investície je jednoduchý. Za bránami jeho deviatich fariem sa ročne vyprodukuje zhruba 115 miliónov vajec. Tie dodáva do prevádzok ako Tesco, Coop, Kaufland, Billa či McDonalds.

Nie všetky vajíčka sú však dokonalé a časť z nich je nevhodná na priamy predaj. Môžu byť špinavé, mať mikropraskliny, poškodenú škrupinu či nepravidelný tvar. To všetko je dôvod, prečo nekončia na pultoch predajní, ale v sklade, odkiaľ putovali na spracovanie do Maďarska. Túto činnosť si však už čoskoro bude pokrývať samotný výrobca. Plánuje totiž do nej investovať takmer 2,1 milióna eur. „Chystáme výstavbu melanžárne na spracovanie tekutej vaječnej hmoty, ktorú budeme predávať výhradne na Slovensku. Dosiaľ u nás v potravinárskej produkcii dominovali najmä tekuté vaječné suroviny z Poľska. To by sa však malo zmeniť,“ potvrdil pre HN konateľ spoločnosti Babičkin dvor Jaroslav Novák.

V pláne sú ďalšie investície

Novej prevádzke pomôžu európske peniaze, ktoré sa na investícii budú podieľať 45 percentami, čo je zhruba 940-tisíc eur. Zvyšných viac ako 1,1 milióna eur vynaloží Babičkin dvor z vlastných zdrojov. Nová prevádzka má byť vysoko automatizovaná, vďaka čomu v spoločnosti so 140 zamestnancami pribudne len päť nových pracovných pozícií.

Slovenská trhová dvojka má zároveň v pláne pomôcť s vajíčkami nevhodnými na predaj aj svojim konkurentom. Okrem vlastných „nepodarkov“ totiž chce spracúvať aj vajcia od ďalších slovenských veľkochovateľov.

Babičkin dvor pôsobí na trhu od roku 2012 a za ten čas sa rozrástol celkovo na deväť fariem roztrúsených v okolí Veľkého Krtíša a Lučenca, v ktorých podľa Únie hydinárov disponuje približne 450 tisícmi kusov hydiny. Najväčšie farmy má v obciach Nenince, Príbelce a vo Veľkom Krtíši, každá z nich prekonáva kapacitu stotisíc nosníc. Výrobca vo Veľkom Krtíši zároveň disponuje výrobňou kŕmnych zmesí, ktorá vyrába krmivá aj pre iné farmy. Práve krmivá sú ďalšou oblasťou, na ktorú sa investor plánuje zamerať. „V nasledujúcich 24 mesiacoch plánujeme ďalšie investície tak v oblasti výroby kŕmnych zmesí pre naše nosnice, ako aj v oblasti spracovania vajec,“ konštatuje Novák.

Spoločnosť podľa analytikov bojuje novými investíciami o konkurencieschopnosť a vyššiu maržu. Tá je v sektore tradične nízka. Hrubá marža sa v prípade Babičkinho dvora podľa portálu Finstat.sk pohybuje na úrovni 24 percent, no produkt s pridanou hodnotou a so stabilným odberom ju môže posunúť vyššie. Podľa posledných dostupných údajov z roku 2019 síce Babičkin dvor vykázal tržby na úrovni 10,8 milióna eur, no zároveň sa po rokoch státisícových ziskov prepadol do straty. „Firma sa v tomto roku prepadla do straty 170-tisíc eur, čo bola prvá strata od roku 2012,“ konštatuje analytik Finlord Boris Tomčiak.

Problémy robia dotované výroby u susedov

To, že samotné investície do nosníc sa oplatia, potvrdzujú aj kroky veľkých finančníkov. Veď do produkcie vajec sa pustil tiež expartner J&T Martin Fedor. Ten sa rozhodol v Senici vybudovať prostredníctvom jedného z najväčších poľnohráčov na Slovensku Sanagro prevádzku s ročnou produkciou 12 miliónov vajec.

To je však na slovenské pomery len kvapka v mori. Vajcia na našom trhu sú totiž jedným z mála poľnohospodárskych produktov, v ktorých je Slovensko takmer sebestačné. Ročne u nás viac ako 5,5 milióna sliepok vyprodukuje okolo 1,1 miliardy vajec. „Sebestačnosť v produkcii vajec sa v roku 2019 dostala na úroveň 88,4 percenta,“ konštatuje šéf Únie hydinárov Slovenska Daniel Molnár s tým, že bezkonkurenčne najväčším producentom kontrolujúcim pätinu trhu je spoločnosť Novogal. Tá vo svojich dvoch prevádzkach, ktoré sú najväčšími na Slovensku, v Dvoroch nad Žitavou a v Leviciach disponuje viac ako 620 tisícmi nosníc.
Druhým najväčším producentom je práve Babičkin dvor so 450 tisícmi nosníc, vďaka čomu kontroluje približne 15 percent trhu. Za ním sa nachádza Janek so sídlom v Dolnej Moštenci pri Púchove kontrolujúci desatinu trhu a po päť percent si ukrajujú spoločnosti Hybrav a Hydina Holding.

Zvyšná desatina vajec sa dováža najmä z Poľska, Česka či Holandska, na čo sa naši producenti vo veľkej miere sťažujú. Tieto krajiny totiž dotujú výrobu tohto produktu v oveľa väčšej miere, čo deformuje trh a spôsobuje pokles jeho ceny, ktorý je však protikladom zvyšujúcich sa mzdových aj výrobných nákladov. Len v roku 2019 podľa výročnej správy Babičkin dvor totiž predajná cena vajec klesla o 3,8 percenta, čo znamenalo ukrojenie výnosov na úrovni 277-tisíc eur.

(Autor: Róbert Turza, finweb.hnonline.sk)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Výzkum zdůrazňuje, že ptačí chřipku šíří také lidé

Published

on

Profesor Thomas Mettenleiter, vedoucí Institutu Friedricha Loefflera pro výzkum zvířat v Německu, právě dokončil koordinaci projektu DELTA-FLU financovaného EU, jehož cílem bylo určit klíčové virové, hostitelské a environmentální faktory, které určují dynamiku ptačí chřipky.

Výzkum ukázal, že nové případy ptačí chřipky jsou často výsledkem lidské činnosti a nikoli přímou infekcí od volně žijících ptáků. Podle výsledků pětileté celoevropské studie si lidé virus do prostor přenášejí na kontaminovaných botách, oděvech, strojích, krmivu pro zvířata a podestýlce.

„Při manipulaci s drůbeží je třeba dbát větší opatrnosti a je třeba zpřísnit opatření biologické bezpečnosti,“ řekl Mettenleiter. Jako výstup studie navrhl výzkumný tým směrnice pro vyšší hygienické standardy pro personál pracující s hejny v uzamčení. Doufáme, že tyto pokyny budou přijaty v celé Evropě.

(poultryworld.net)

Continue Reading

Aktuality

12 zemí EU kritizuje ukrajinský obilný kompromis

Published

on

Ministři zemědělství z 12 zemí EU vyjádřili vážné znepokojení nad nedávným kompromisem dosaženým Bruselem a pěti zeměmi, včetně Polska a Slovenska, o omezení dovozu ukrajinských zemědělských produktů, uvádí Politico.eu. Kompromis EU o dovozu z Ukrajiny znepokojuje další země EU

Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko na konci dubna zakázaly dovoz obilovin (pšenice, kukuřice, řepky a slunečnice) z válkou zmítané země. Evropská komise reagovala návrhem poskytnout zemědělcům z těchto zemí a Rumunsku pomoc ve výši 100 milionů eur a také dočasným zákazem dovozu obilovin z Ukrajiny do těchto zemí, s výjimkou tranzitu do jiných zemí. Omezení vstoupilo v platnost 2. května a potrvá do 5. června 2023.

Komise poznamenala, že tato „mimořádná a dočasná preventivní opatření“ jsou nezbytná kvůli přeplněným skladům a potížím vyplývajícím ze stávajících vážných logistických překážek, kterým těchto pět zemí čelí.

12 zemí EU vyzývá EK, aby vysvětlila pozastavení dovozu ukrajinského obilí do pěti zemí EU

V obsáhle formulovaném dopise zaslaném Evropské komisi, který vidělo bruselské Politico, 12 ministrů zemědělství ze zbytku EU uvedlo, že dohoda „podkopává integritu vnitřního trhu EU“. Ministři Francie, Německa, Nizozemska, Irska, Řecka, Rakouska, Belgie, Chorvatska, Lucemburska, Estonska, Dánska a Slovinska vyzvali k urychlenému „vyjasnění“ dohody, které Komise dosáhla „bez konzultace s členskými státy“.

Jejich obavy se soustředí na to, jak dohoda souvisí s „principy a fungováním“ vnitřního trhu EU a se závazky EU vůči Ukrajině a asociační dohodou Kyjeva. Dopis vyzývá k dalším diskusím se zeměmi s cílem objasnit, jak a proč bylo zemědělcům přiděleno 100 milionů EUR. „Vyzýváme Komisi, aby se vrátila k transparentnímu postupu v souladu se zavedenými pravidly v rámci fungování EU a jejích členských států,“ stojí v dopise.

Pomoc Ukrajině – dvojí metr Polska?

Několik ministrů zemědělství EU kritizovalo jednostranné zákazy zavedené Polskem a dalšími zeměmi na ukrajinský dovoz minulý měsíc, podle Politico. Antti Kurvinen z Finska na ministerské schůzce v Lucemburku 25. dubna řekl, že omezení „poškozují“ jednotné úsilí bloku pomoci Ukrajině.

Marc Fesneau z Francie obvinil mj. Polsko za dvojí metr při podpoře svého východního souseda. „Nemůžete vyzývat k solidaritě a zároveň činit jednostranná rozhodnutí,“ řekl. Dopis z tohoto týdne je vnímán jako další signál, že zbytek EU už má Polska dost.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading

Aktuality

EK a Polsko se dohodly kolem blokády dovozu z Ukrajiny

Published

on

Evropská komise rozhodla o zákazu dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí a Polsko s těmito podmínkami souhlasilo, i když připomeňme, že i země požádala o zákaz dovozu několik dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska. Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku.

Ano – nutno říci nahlas – polské vládě, která konečně po mnoha měsících ignorace začala naslouchat výzvám polských farmářů – se to podařilo. Stalo se něco, co bylo dříve vzhledem k současné geopolitické situaci nemyslitelné.

Nebýt silné opozice polské vlády (vedoucí skupinu tzv. 5 „frontových“ zemí) a zavedením embarga na hranici s Ukrajinou, kdy polský nápad pak převzaly i další země sousedící s Ukrajinou – Evropská komise by stále tvrdila, že s nadměrným dovozem není problém.

Po dvou týdnech intenzivních jednání – EK rozhodla zavést zákaz dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí, tedy Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunsko, Bulharsko a Polsko s těmito podmínkami souhlasily, i když připomeňme, že Polsko požádalo o zákaz dovozu i několika dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska.

Podmínkou realizace tohoto rozhodnutí je, že Polsko (a další čtyři) odstoupí od jednostranného rozhodnutí o zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, přijatého bez souhlasu EU.

Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku. A co dál?

„Myslím, že tento zákaz bude pravděpodobně prodloužen do konce roku.“ řekl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

Hlavními příjemci obilí z Ukrajiny jsou podle něj Španělsko, Nizozemsko a Itálie. Redakce farmer.pl se pana komisaře zeptala, zda se nebojí, že produkty, jejichž dovoz do pěti zemí v první linii je zakázán, tam budou stále reexportovány?

„Existuje takové riziko. Samozřejmě, že je. Ale nemyslím si, že se tento postup vyplatí.“ řekl Janusz Wojciechowski.

A co ostatní zboží, které bylo na seznamu?

Předmětem diskuse mezi Evropskou komisí a ostatními členskými státy ohledně zákazu dovozu byly (kromě pěti výše uvedených) i další produkty, jako je med, ovoce a zelenina, drůbeží maso, vejce a mléko. Co s nimi?

„Existuje prohlášení Komise, že všechny ostatní produkty, kromě pěti nejcitlivějších, budou analyzovány a je možné uplatnit bezpečnostní doložku obsaženou v nařízení o liberalizaci obchodu s Ukrajinou a ověřovací postup bude zkrácen z 6 na 3 měsíce.“ řekl komisař Wojciechowski.

Kdy budou moci polští zemědělci využít dodatečnou částku podpory z EU?

Připomeňme, že EK souhlasila s vyčleněním dalších 100 milionů EUR z krizové rezervy (pomoc z této rezervy byla uvolněna již potřetí v řadě) na podporu zemědělců v zemích první linie. Kdy budou moci polští zemědělci využít této podpory?

„Z tohoto fondu Polsko obdrží 40 milionů EUR s možností dvojího spolufinancování této částky z národních fondů, tj. celkem 120 milionů EUR. Myslím si, že v nadcházejících dnech budou v této věci přijata konečná rozhodnutí a jejich další realizace a distribuce je věcí Polska.“ řekl Janusz Wojciechowski.

Na dotaz novinářů, zda by komisař EU pro zemědělství neměl v souvislosti s celou touto krizovou situací související s dovozem z Ukrajiny odstoupit a proč nebyl takový zákaz zaveden mnohem dříve, Janusz Wojciechowski uvedl:

„To je špatné myšlení. Tato krize byla nevyhnutelná, protože je výsledkem války. EU nemohla preventivně zasáhnout. Opatření EU je možné, pokud se skutečně potvrdí vážné narušení trhu. Připomínám, že volný trh a nezasahovat do volného trhu co nejdéle je hlavní zásadou EU. První žádost místopředsedy vlády Henryka Kowalczyka z prosince 2022 jsem vzal velmi vážně. Tehdy začaly akce k aktivaci krizové rezervy. (…) Věřím, že jsem reagoval všemi možnými nástroji, které jsem měl k dispozici a které na mně závisely, a reagoval jsem včas. V důsledku toho již polští zemědělci obdrželi pomoc ve výši více než 5 miliard PLN.“

Během konference podrobně diskutoval o všech formách dosavadní pomoci, včetně: pro polské zemědělce a dodal:

„Čelil jsem třem výhradám. Proč jsem podpořil liberalizaci obchodu s Ukrajinou? Politický a ekonomický raison d’état to vyžadoval. Díky této liberalizaci má Polsko vynikající výchozí pozici pro budoucí rekonstrukci Ukrajiny. Druhá věc – proč nebyla záloha. Legálně lze zálohy ukládat pouze na zboží, které podléhá clu a u obilí, které clu nepodléhalo, jsme takovou situaci prostě neměli. (…) Nebylo možné uložit ze strany EU povinnost dohlížet na přepravu.“

Z toho, co se zatím v tématu ukrajinského dovozu událo, je podle komisaře závěr: „Musíme trh bedlivě sledovat a reagovat na to, co se na něm děje. Chtěl bych zdůraznit, že ochrana hranic a kontrola dovozu jsou stále úkoly členských států,“ dodal Janusz Wojciechowski.

(farmer.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality