Politika
ŠŤASTNÝ VAJEČNÝ AKTIVISMUS
Poslanecká sněmovna schválila za potlesku aktivistů zákaz klecových chovů slepic. Ve skutečnosti ale nad vědeckými studiemi a názory odborníků zvítězily emoce, aktivismus a laický přístup.
Přečtěte si názor tajemnice Agrární komory, paní Gabriely Dlouhé.
Odsouhlaseno: po roce 2027 tuzemští chovatelé nebudou moci nosnice chovat v obohacených klecích, které jsou v souladu s nařízeními Evropské unie. Místo nich budou povolené jen takzvané alternativní systémy jako jsou voliéry či podestýlkové chovy. Aktivisté zvítězili a jsou nadšeni. Slepice budou podle nich mít šťastnější život.
Nutno podotknout, že žádný ze zmíněných systémů není pro slepice ideální a každý má své výhody a nevýhody. Z hlediska zemědělce je nejdůležitější zvolit takový chov, který slepicím zaručí co nejméně stresový život. Mimo jiné tak zabrání jejich vzájemné agresi. Slepice, které mají méně stresu, zároveň více snášejí. Velmi důležitá je také hygienická bezpečnost produkce vajec. Klecové chovy všechny tyto podmínky splňují nejlépe.
Smutným faktem je, že po zákazu klecových chovů u nás zemře více slepic. Úhyn nosnic v obohacených klecích během snáškového cyklu je totiž podle Ministerstva zemědělství kolem 3 %, ve voliérách jsou to 4 %, na podestýlce 6 procent. Ve volném výběhu uhyne 14 procent slepic – což je téměř pětkrát tolik než u obohacených klecových chovů. Slepicím v alternativních systémech chybí hierarchie, kvůli čemuž dochází k jejich vzájemným útokům.
Ty mohou vyústit až v kanibalismus. Slepice si v nich navíc mezi sebou požírají podestýlky. Běžné jsou také hromadné úhyny z důvodu panického udušení. Vědci z univerzity v Hannoveru pracují dokonce s vyššími čísly. Podle nich je ve volném chovu – zvláště u voliér s výběhem – úhyn 20 %. V běžných klecích 10 % a v obohacených jen 4 až 6 %.
Z diskuze o zákazu klecových chovů se u kampaně proti navíc zcela vytratil celoevropský a světový rozměr. Klecová vejce, která se k nám nyní dovážejí z Polska či Lotyšska a Španělska jakoby nevadila. Se zákazem klecových chovů dovozů rozhodně neubude, naopak. Bit na tom bude český sedlák. A to ani nemluvě o vaječných hmotách z ukrajinských klecových chovů, které se u nás i jinde v Evropě ve velkém zpracovávají. Řeč čísel je opět jasná: více než 90 procent světové produkce konzumních vajec se uskutečňuje v neobohacených klecích, které jsou v EU zakázané. Přijde mi proto pokrytecké zakázat chov slepic v obohacených klecích a vozit dále do země vejce z tohoto ustájení pro potravinářskou výrobu. Názorným příkladem je Rakousko, kde zákaz vajec z obohacených klecí již platí. Ta ale do země nadále proudí do výroby. Klecová vejce na pultech obchodů vadí, ale v potravinářských výrobcích už nikoliv?
Na celou situaci je potřeba pohlížet v evropském kontextu. Pokud by všechny řetězce v Evropě trvaly na závazku prodávat po roce 2025 pouze vejce z halových chovů, evropští chovatelé nebudou schopni dodat na trh potřebné množství vajec, protože v Evropě takové množství halových vajec prostě není a nebude. To se samozřejmě dotkne i České republiky. Dovážet se k nám budou za podnákupní ceny klecová vejce třeba z Polska. Jak chtějí vůbec řetězce kontrolovat kvalitu vajec z dovozu?
Jednoznačné to potom není ani s kvalitou života slepic mimo obohacené klecové chovy. Můžu zmínit praktiky některých nizozemských a německých farmářů. Ti do hal s venkovním výběhem či do ekologického chovu umisťují elektrické dráty, aby zvířata nemohla ven. Chtějí je mít zkrátka na jednom místě. Lze pozorovat, že pokud jsou již slepice venku, tak venkovní prostor nevyužívají. Zjednodušeně řečeno – čím větší provoz, tím méně se zvířata vzdalují od stáje, protože se prostě bojí. Zemědělci de facto nemusí mít své pozemky ani oplocené, protože jim slepice neutečou. Stovky německých farem dostaly v minulosti pokuty také za to, že nedodržují předpisy o chovu nosnic. V areálu mají vyšší počet slepic, než předepisují unijní normy. Těžko si lze představit, že například ekologická farma o 34 tisících nosnic produkuje 25 tisíc vajec denně.
Připouští to i němečtí kontroloři. Někteří chovatelé dokonce splňují zákonné podmínky pro volný výběh jen díky tomu, že k pozemku připojí jiný pozemek. Ten je od areálu vzdálen a rozdělen příkopem či silnicí. Německý sedlák tak na papíře podmínky splňuje. Realita je ovšem jiná. Podle Madeleine Martin z Úřadu pro ochranu zvířat v Hesensku jsou kontroly v Německu nedostatečné. Obecně se ví, že se v této oblasti právo v Německu porušuje, ale ignoruje se to. Existují zde dokonce okresy, kde během posledních 6 až 10 let neproběhla žádná kontrola.
Aktivisté zatím zvítězili. Bohužel emoce kolem klecových chovů za potlesku mnohých médií zvítězily nad fakty a argumenty odborníků z drůbežářské branže. Výsledkem může být realita, kdy uhyne víc slepic, chovatelé spláčou nad výdělkem a zmařenými investicemi a budou se k nám dovážet podezřele levná vejce kdoví odkud. Vážně se obávám, že po slepicích přijde na řadu tlak na zákaz velkochovů prasat a skotu. Tlak na to, abychom se všichni stali vegany a žádné maso se u nás v obchodech neprodávalo. Vsadíte se?
webové stránky společnosti Agrofert (vyšlo v MLADÁ FRONTA DNES)
Aktuality
Starší odchádzajú, mladým sa do hydinárskych firiem nechce
Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.
Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?
1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.
2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.
3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.
4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.
5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.
6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.
7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.
Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:
– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,
– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,
– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,
– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,
– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.
(uniahydinarov.sk)
Politika
István Nagy se o evropském zemědělství tvrdě vyjádřil
To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.
Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.
(agrarszektor.hu)
Politika
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu
O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.
Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.
Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.
To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.
Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.
Tomáš Kohút
Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.
(trend.sk)