Connect with us
Reklama

Politika

ŠŤASTNÝ VAJEČNÝ AKTIVISMUS

Published

on

Poslanecká sněmovna schválila za potlesku aktivistů zákaz klecových chovů slepic. Ve skutečnosti ale nad vědeckými studiemi a názory odborníků zvítězily emoce, aktivismus a laický přístup.

Přečtěte si názor tajemnice Agrární komory, paní Gabriely Dlouhé.
Odsouhlaseno: po roce 2027 tuzemští chovatelé nebudou moci nosnice chovat v obohacených klecích, které jsou v souladu s nařízeními Evropské unie. Místo nich budou povolené jen takzvané alternativní systémy jako jsou voliéry či podestýlkové chovy. Aktivisté zvítězili a jsou nadšeni. Slepice budou podle nich mít šťastnější život.

Nutno podotknout, že žádný ze zmíněných systémů není pro slepice ideální a každý má své výhody a nevýhody. Z hlediska zemědělce je nejdůležitější zvolit takový chov, který slepicím zaručí co nejméně stresový život. Mimo jiné tak zabrání jejich vzájemné agresi. Slepice, které mají méně stresu, zároveň více snášejí. Velmi důležitá je také hygienická bezpečnost produkce vajec. Klecové chovy všechny tyto podmínky splňují nejlépe.

Smutným faktem je, že po zákazu klecových chovů u nás zemře více slepic. Úhyn nosnic v obohacených klecích během snáškového cyklu je totiž podle Ministerstva zemědělství kolem 3 %, ve voliérách jsou to 4 %, na podestýlce 6 procent. Ve volném výběhu uhyne 14 procent slepic – což je téměř pětkrát tolik než u obohacených klecových chovů. Slepicím v alternativních systémech chybí hierarchie, kvůli čemuž dochází k jejich vzájemným útokům.

Ty mohou vyústit až v kanibalismus. Slepice si v nich navíc mezi sebou požírají podestýlky. Běžné jsou také hromadné úhyny z důvodu panického udušení. Vědci z univerzity v Hannoveru pracují dokonce s vyššími čísly. Podle nich je ve volném chovu – zvláště u voliér s výběhem – úhyn 20 %. V běžných klecích 10 % a v obohacených jen 4 až 6 %.

Z diskuze o zákazu klecových chovů se u kampaně proti navíc zcela vytratil celoevropský a světový rozměr. Klecová vejce, která se k nám nyní dovážejí z Polska či Lotyšska a Španělska jakoby nevadila. Se zákazem klecových chovů dovozů rozhodně neubude, naopak. Bit na tom bude český sedlák. A to ani nemluvě o vaječných hmotách z ukrajinských klecových chovů, které se u nás i jinde v Evropě ve velkém zpracovávají. Řeč čísel je opět jasná: více než 90 procent světové produkce konzumních vajec se uskutečňuje v neobohacených klecích, které jsou v EU zakázané. Přijde mi proto pokrytecké zakázat chov slepic v obohacených klecích a vozit dále do země vejce z tohoto ustájení pro potravinářskou výrobu. Názorným příkladem je Rakousko, kde zákaz vajec z obohacených klecí již platí. Ta ale do země nadále proudí do výroby. Klecová vejce na pultech obchodů vadí, ale v potravinářských výrobcích už nikoliv?

Na celou situaci je potřeba pohlížet v evropském kontextu. Pokud by všechny řetězce v Evropě trvaly na závazku prodávat po roce 2025 pouze vejce z halových chovů, evropští chovatelé nebudou schopni dodat na trh potřebné množství vajec, protože v Evropě takové množství halových vajec prostě není a nebude. To se samozřejmě dotkne i České republiky. Dovážet se k nám budou za podnákupní ceny klecová vejce třeba z Polska. Jak chtějí vůbec řetězce kontrolovat kvalitu vajec z dovozu?

Jednoznačné to potom není ani s kvalitou života slepic mimo obohacené klecové chovy. Můžu zmínit praktiky některých nizozemských a německých farmářů. Ti do hal s venkovním výběhem či do ekologického chovu umisťují elektrické dráty, aby zvířata nemohla ven. Chtějí je mít zkrátka na jednom místě. Lze pozorovat, že pokud jsou již slepice venku, tak venkovní prostor nevyužívají. Zjednodušeně řečeno – čím větší provoz, tím méně se zvířata vzdalují od stáje, protože se prostě bojí. Zemědělci de facto nemusí mít své pozemky ani oplocené, protože jim slepice neutečou. Stovky německých farem dostaly v minulosti pokuty také za to, že nedodržují předpisy o chovu nosnic. V areálu mají vyšší počet slepic, než předepisují unijní normy. Těžko si lze představit, že například ekologická farma o 34 tisících nosnic produkuje 25 tisíc vajec denně.

Připouští to i němečtí kontroloři. Někteří chovatelé dokonce splňují zákonné podmínky pro volný výběh jen díky tomu, že k pozemku připojí jiný pozemek. Ten je od areálu vzdálen a rozdělen příkopem či silnicí. Německý sedlák tak na papíře podmínky splňuje. Realita je ovšem jiná. Podle Madeleine Martin z Úřadu pro ochranu zvířat v Hesensku jsou kontroly v Německu nedostatečné. Obecně se ví, že se v této oblasti právo v Německu porušuje, ale ignoruje se to. Existují zde dokonce okresy, kde během posledních 6 až 10 let neproběhla žádná kontrola.

Aktivisté zatím zvítězili. Bohužel emoce kolem klecových chovů za potlesku mnohých médií zvítězily nad fakty a argumenty odborníků z drůbežářské branže. Výsledkem může být realita, kdy uhyne víc slepic, chovatelé spláčou nad výdělkem a zmařenými investicemi a budou se k nám dovážet podezřele levná vejce kdoví odkud. Vážně se obávám, že po slepicích přijde na řadu tlak na zákaz velkochovů prasat a skotu. Tlak na to, abychom se všichni stali vegany a žádné maso se u nás v obchodech neprodávalo. Vsadíte se?

webové stránky společnosti Agrofert (vyšlo v MLADÁ FRONTA DNES)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Published

on

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.

Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.

Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.

(mbtt.hu)

Continue Reading

Politika

Produkcia vajec nebezpečne klesá

Published

on

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.

Potravinová bezpečnosť

Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.

Produkcia vajec nebezpečne klesá

„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.

Vajcia zo zahraničia

Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.

Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.

„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“

Celý text na hospodarskenoviny.sk

Continue Reading

Politika

Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Published

on

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.

Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.

Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“

István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality