Connect with us
Reklama

Politika

Slepicím bude hůř?

Published

on

Na problémy českých sedláků se zaměřila šestá předvolební debata Blesku. Ti se vedle koronaviru musí potýkat s náročnou administrativou, ale hlavně legislativními novinkami jako je zákaz klecových chovů.

Poslanec ANO Josef Kott, který kandiduje na Vysočině, si myslí, že zákaz klecových chovů byl mírný přešlap. Problematika se měla řešit na poli Evropské unie, zákon v současné úpravě dle jeho názoru pouze poškodí české zemědělce. „Byly tam jiné pozměňovací návrhy, které nám přišly jako vhodnější varianty,“ uvedl Kott, který pro zákaz ve Sněmovně nehlasoval.

Podle Hany Hejnové (Piráti), rovněž kandidující na Vysočině, je ale argumentace Evropskou unií špatná. Politikům se unie někdy hodí, někdy ne. „Já bych důvěřovala českým spotřebitelům, že prostě chtějí vejce z podestýlkového chovu,“ řekla v debatě. A zmínila, že zatížení administrativou je pro zemědělce skutečně výrazné: „Kraj může sehrát docela zajímavou roli, může poskytovat poradenství.“

I Karel Bendl (ODS) ze Středočeského kraje si myslí, že zákaz klecových chovů je na místě. „Člověk je opravdu na vrcholu potravinového řetězce (…) měli bychom se k tomu, co využíváme, chovat humánně,“ míní starosta Benátek nad Jizerou. Podle něj je pravda, že je důležité, aby se zákon protlačil i na evropské úrovni, ale někdo vždycky musí být první.

To senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který se uchází o hlasy voličů v Pardubickém kraji, je přesvědčen, že autoři zákona si nevyčíslili ekonomický dopad. Také v tomto kontextu zmínil EU, jelikož máme společnou zemědělskou ekonomiku. „Zdražili vejce a zapříčinili ještě horší podmínky pro slepice v jiných zemích,“ směřoval svou poznámku autorům s tím, že vajíčka se nyní budou dovážet. „Lidé se budou rozhodovat podle ceny, ne podle toho, jestli jsou vejce z podestýlky,“ sdělil senátor.

Jeho slova kvitoval komunistický exposlanec Václav Snopek, také z Pardubického kraje. „Bohužel, někdy schází parlamentu i části veřejnosti kus selského rozumu,“ řekl a vysvětlil, že slepice žijí v malých hejnech. Jakmile se ocitnou ve velkých hejnech, pak budou zranitelnější. Volání po zákazu klecových chovů označil hlavně za módu. „Spotřebitel se bude v 99 procentech rozhodovat podle ceny,“ míní Snopek.

Místopředseda STAN Radim Sršeň (Olomoucký kraj) s takovým tvrzením nesouhlasí. Lidé podle něj řeší i původ vajíček. „Já se v obchodě orientuji, dívám se na krabičky a kupuji vejce z podestýlkových chovů,“ odhalil. Podle svých slov by byl rád, kdyby Česko konečně přestalo být popelnicí Evropy. „Poslední jsme v mnoha věcech, nemusíme být poslední v tomto,“ uvedl s tím, že dobré životní podmínky zvířat jsou jeden ze základních principů.

Podobně hovoří místopředseda TOP 09 Herbert Pavera z Moravskoslezského kraje. „Já osobně to v Senátu podpořím. Žijeme v 21. století, podmínky pro chov zvířat mají být důstojné,“ zmínil senátor.

Oproti tomu Jiří Struček (ČSSD) kandidující v Olomouckém kraji vysvětluje hon za „lepšími“ vejci generační výměnou. Podle něj dosud byly klecové chovy známkou vyspělé společnosti.

Celý text na blesk.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Starší odchádzajú, mladým sa do hydinárskych firiem nechce

Published

on

Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.

Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?

1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.

2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.

3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.

4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.

5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.

6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.

 

7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.

Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:

– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,

– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,

– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,

– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,

– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.

(uniahydinarov.sk)

Continue Reading

Politika

István Nagy se o evropském zemědělství tvrdě vyjádřil

Published

on

To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.

Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Politika

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu

Published

on

O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.

Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.

Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.

To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.

Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.

Tomáš Kohút

Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.

(trend.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality