Connect with us
Reklama

Politika

V maďarském chovu zvířat může dojít k obrovské změně: každý se na to musí připravit

Published

on

Maďarská vláda razí zásadu, že zemědělci a chovatelé hospodářských zvířat by neměli být trestáni, ale podporováni, aby působili ekologičtěji a udržitelněji, uvedl státní tajemník pro zemědělství a rozvoj venkova ministerstva zemědělství na konferenci u příležitosti Dne hospodářských zvířat v Budapešti pořádané Asociací maďarských chovatelů hospodářských zvířat a Centrem zemědělského marketingu.

Zsolt Feldman ve své prezentaci zdůraznil, že při zmírňování nepříznivých dopadů změny klimatu je požadována přiměřená odpovědnost. Zemědělství má svou roli při snižování emisí skleníkových plynů, ale zároveň neexistuje vědecký základ pro přístup, který by označoval zemědělství a chov dobytka jako „odpovědné za klima“. Státní tajemník poukázal na to, že v zájmu zabezpečení potravin nelze snížení emisí v zemědělství dosáhnout snížením výroby, ale využitím technologií šetrnějších k životnímu prostředí.
Vysvětlil, že v Evropské unii tvoří odvětví živočišné výroby 40 % celkové zemědělské činnosti, přičemž chovy hospodářských zvířat zaměstnávají přibližně 4 miliony lidí. Rovněž poukázal na to, že nejméně polovina spotřeby bílkovin v evropské stravě pochází z bílkovin živočišného původu. Po výrobcích je poptávka a spotřebitelům je třeba zajistit kvalitní potraviny za dostupnou cenu. Zsolt Feldman také zmínil mezi intervenčními oblastmi modernizaci skladování hnoje, manipulaci s hnojem a jeho aplikaci, stodolovou technologii, krmné techniky, rozvoj digitalizace a přesného chovu zvířat. Připomněl, že bylo na základě výzev k rozvoji od roku 2016 chovatelům poskytnuto více než 400 miliard HUF dotací.
Státní tajemník připomněl, že členské státy EU musely vypracovat národní program snižování emisí, včetně samostatného zemědělského podprogramu na snížení emisí amoniaku. Příslušná směrnice také stanovila mezní hodnoty snížení emisí pro členské státy, což je v případě Maďarska pro amoniak do roku 2030 jen 32 % ve srovnání s rokem 2005. Významná část čpavku pochází především ze skladování, úpravy a aplikace organického hnoje a kejdy, jakož i z používání hnojiv, proto se opatření programu zaměřují hlavně na tyto oblasti. Zsolt Feldman rovněž uvedl, že cíle politiky v oblasti životního prostředí a klimatu jsou v opatřeních společné zemědělské politiky v letech 2023 až 2027 ještě výraznější.

Zsombor Wagenhoffer, výkonný ředitel Asociace maďarských chovatelů hospodářských zvířat, zdůraznil globální výzvy; snížení oteplování, hladu, nemocí a nerovností, důležitost ekologického životního stylu, udržitelné a etické chovy zvířat. Toho všeho lze podle něj dosáhnout tak, aby vítězem bylo maďarské zemědělství a maďarští zemědělci. Cílem je, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Od roku 2019 se emise skleníkových plynů snížily o 25 %. Aby bylo dosaženo dlouhodobých cílů, měly by být emise během příštích deseti let sníženy o dalších 40 %. Pro úspěšnou budoucnost je třeba vybudovat značku maďarských plemenných zvířat, masa, mléka a vajec, posílit mezioborové organizace a upřednostnit řešení dobrých životních podmínek zvířat, zdraví zvířat, ovzduší a vývoj ochrany klimatu.

Péter Ondré, generální ředitel Centra zemědělského marketingu, uvedl, že hraje aktivní roli při zlepšování konkurenceschopnosti maďarského zemědělství prováděním komunitních marketingových úkolů v oblasti zemědělství. Prvořadý význam má podle něj spotřebitelská demokracie a vědomá volba spotřebitele. Jejich plány do budoucna zahrnují listopadovou kampaň na podporu konzumace drůbežího masa.

zdroj: AGRARSZEKTOR.HU

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Published

on

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.

Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.

Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.

(mbtt.hu)

Continue Reading

Politika

Produkcia vajec nebezpečne klesá

Published

on

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.

Potravinová bezpečnosť

Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.

Produkcia vajec nebezpečne klesá

„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.

Vajcia zo zahraničia

Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.

Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.

„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“

Celý text na hospodarskenoviny.sk

Continue Reading

Politika

Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Published

on

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.

Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.

Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“

István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality