Connect with us
Reklama

aktivity

Většina lidí opravdu nechce, abychom se zvířaty zacházeli jako s výrobními jednotkami, míní ochránce Voršilka

Published

on

Nezisková organizace Obraz – Obránci zvířat usiluje o lepší společenskou ochranu zvířat už šest let. „I když bych se neoznačil přímo za milovníka zvířat, nikdy jsem nepochyboval, že zvíře prožívá spoustu věcí úplně stejně jako my,“ říká zakladatel organizace Marek Voršilka. „Když jsem se začal dozvídat, jak se ke zvířatům chováme systematicky v souvislosti s takzvanou produkcí potravin, šokovalo mě to. Cítil jsem potřebu s tím něco dělat,“ dodává.

Organizace Obraz vznikla v roce 2015. První velkou kampaň zaměřila na prosazení zákazu kožešinových farem.

„V prvních měsících a letech to bylo to jediné, čemu jsme se věnovali. Protože jsme si řekli, že je to lepší než se věnovat 15 věcem a žádnou nedotáhnout. Nakonec se nám to povedlo o dva roky později. V roce 2017 Sněmovna a následně Senát schválily úplný zákaz kožešinových farem v Česku,“ usmívá se Voršilka.

Podle Voršilky je důležité rozumět, jak funguje demokratická společnost, politický systém a co je potřeba udělat pro to, aby se věci posouvaly dopředu.

autoři:
Tatiana Čabáková a kbr

Celý pořad na plus.rozhlas.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

aktivity

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

By

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

aktivity

Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby

Published

on

By

„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.

Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.

Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.

Síla masné lobby

O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.

Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.

A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.

Střet s realitou velkochovů

Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.

Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.

Konec klecí v ohrožení

Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.

V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.

(medium.seznam.cz)

Continue Reading

aktivity

Společnost pro zvířata: Stížnost ombudsmanovi unie: podstatné zlepšení podmínek chovaných zvířat a zákaz klecí v nedohlednu

Published

on

By

Úplně poprvé podalo více než 30 organizací na ochranu zvířat, včetně Společnosti pro zvířata, oficiální stížnost evropskému veřejnému ochránci práv o tom, že Evropská komise nedodržela svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě, v níž 1,4 milionu občanů požaduje zákaz chovu zvířat (tzv. hospodářských) v klecích.

Ve své odpovědi na Evropskou občanskou iniciativu End the Cage Age (Konec doby klecové), zveřejněnou v červnu 2021, Evropská komise (EK) slíbila, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a definitivní zákaz používání klecí pro uvedené druhy zvířat (slepice – nosnice*, mladé slepice – kuřice, prasnice, telata, králíci, kuřata – brojleři, plemenná drůbež, křepelky, husy, kachny). V nedávno zveřejněném pracovním programu pro zbytek funkčního období však revize předpisu o chovaných zvířatech chybí. To znamená, že revize bude ponechána napospas příští EK, navzdory všem slibům. Vzniká tak velká nejistota, kdy skutečně bude nový návrh zveřejněn.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv unie (odeslané 23. 11. 2023) organizace uvedly, že EK nejednala v souladu s pravidly, jimiž se řídí evropské občanské iniciativy, poté, co mezi evropskými občany vyvolala odůvodněné očekávání. Tyto nedostatky znamenají nesprávný úřední postup, a to jak s ohledem na nařízení (EU) 2019/788, tak na samotný účel evropských občanských iniciativ jako nástroje nadnárodní demokracie. Před odstoupením od svého slibu EK opakovaně potvrzovala, že pracuje na časové ose do roku 2023. Současně komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová plán úpravy předpisů několikrát veřejně zmínila v odpovědích komise na parlamentní otázky v rámci platformy pro dobré životní podmínky zvířat (welfare) a v různých sděleních o strategii Farm to Fork. Před podáním oficiální stížnosti ombudsmanovi EU organizace formálně požádaly Komisi, aby předložila definitivní časový plán pro zveřejnění legislativních návrhů v aktuálním období a splnila tak svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě End the Cage Age. EK však na žádost neposkytla vyčerpávající odpověď. Kromě zákazů klecí pro zvířata, požádalo 1,5 milionu občanů také o zákaz chovu kožešin a zákaz uvádění kožešinových výrobků na evropský trh (Fur Free Europe). Odpověď by také byla zahrnuta do nařízení o chovaných zvířatech, jak se ukázalo v uniklém dokumentu o posouzení dopadu.

„V posledním průzkumu Eurobarometru většina evropských občanů zřetelně uvedla, že si přeje, aby EU zajistila více pro ochranu zvířat. Zpoždění vydání aktualizovaných právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat může stát více i evropské zemědělce a potravinářské podniky. Nyní je doba, kdy se znovu investuje do zemědělských systémů, a pokud nemají přesnou indikaci, mohou investovat do systémů nevhodných do budoucna. Zatímco předpis o vyřazování klecí čeká na vyřízení, 700 milionů hospodářských zvířat, každoročně v EU namnožených, trpí v klecích a občané EU ztrácí víru v demokratické instituce EU.“ říká Judit Laura Krásná ze Společnosti pro zvířata

Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat, ekolist.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality