Na jednom z nejzajímavějších trhů Arabského poloostrova, v Saúdské Arábii, se připravuje nový drůbežářský projekt. Ukrajinský gigant v produkci jatečných kuřat MHP se chce aktivně podílel na zvýšení produkce drůbeže v království. MHP a saúdská společnost Tanmiah zakládají společný podnik v odvětví drůbeže. V rámci partnerství obě společnosti investují přes 200 milionů SAR (Saúdský rijál). Vzniklý společný podnik bude realizovat investice související s rozvojem chovu drůbeže v Saúdské Arábii, tedy rozšířením reprodukčních hejn. Přijatá strategie předpokládá, že z rodičovských hejn bude ročně získáno přibližně 175 milionů násadových vajec.

Dceřiná společnost Tanmiah, Desert Hills Veterinary Services Company (DHV), bude vlastnit 55 %. podíly ve společném podniku, zatímco MHP bude vlastnit zbývajících 45 procent akcií. Regulační orgány, včetně Generálního úřadu pro hospodářskou soutěž Saúdské Arábie, schválily podpis dohody partnery. Partnerství bylo zahájeno na začátku roku 2023 poté, co oba subjekty podepsaly prohlášení o záměru. Podle dosud oznámených ujednání mají peníze na projekt pocházet především ze státního fondu podporujícího rozvoj zemědělských iniciativ (Fond pro rozvoj zemědělství v Saudské Arábii).

Monitoring polské Národní komory výrobců drůbeže a krmiv ukazuje, že Tanmiah je druhým největším producentem drůbeže v Saúdské Arábii. Společnost působí na více než dvaceti zahraničních trzích. 85 procent výroby je určena pro místní trh a zbývající část zboží jde na exportní trhy. Strategickým cílem rozvoje společnosti je expanze na globální trhy s halal potravinami. Rozvoj saúdské společnosti jistě podporují obchodní partnerství navázaná s klíčovými drůbežími investory po celém světě. Dokonalým příkladem toho je americký gigant Tyson Foods, který se v roce 2022 rozhodl investovat do Tanmiah výměnou za podíly v jeho dceřiných společnostech. Očekává se, že strategické partnerství významných globálních hráčů urychlí rozvoj a růst hodnoty společností Tyson Foods a Tanmiah v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Mimo jiné se očekává zvýšení geografické a produktové expanze a zlepšení výrobního řetězce a dalších provozních procesů.

Spolupráce s jedním ze světových lídrů ve výrobě potravin je vnímána jako skvělá příležitost k posílení pozice Tanmiah v zemi a zvýšení její přítomnosti na globálním trhu s využitím obchodních kontaktů po celém světě s klienty amerického partnera. Pro Američany je to zase příležitost získat lepší přístup k zákazníkům v Saúdské Arábii a ovlivnit poptávku po drůbeži v dalších zemích Blízkého východu.

Dlouhodobě sledujeme, že výroba a rovnoměrný prodej drůbeže na Blízkém východě vyžaduje kapitálové zapojení místních investorů. Společnosti ze Spojených států, Brazílie, Turecka a nyní i Ukrajiny tomu docela dobře rozumí. Akce MHP je působivá i díky svému „útěku vpřed“. Ukrajinu sužuje válka, takže má smysl hledat možnosti rozvoje venku, což může v budoucnu přinést dvojí výsledky (produkce na Blízkém východě a exportní zázemí), poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka polské Národní komory pro drůbež a krmiva.

Analýzy KIPDiP naznačují, že království plánuje do roku 2035 investovat 20 miliard USD do stimulace domácího potravinářského sektoru. Saúdská Arábie investuje do všech projektů zaměřených na zlepšení soběstačnosti země v potravinářských výrobcích. Z pohledu úřadů je v odvětví masa věnována zvláštní pozornost chovu drůbeže, protože je nejslibnější z hlediska účinnosti a relativně krátkého výrobního cyklu. Informace o investicích Tanmiah a ukrajinského MHP by podle názoru analytiků KIPDiP měly být považovány za jeden z důkazů účinnosti intenzivnějších akcí saúdskoarabských úřadů na zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin.

Zabezpečení potravin je jedním z hlavních prvků saúdskoarabského plánu známého jako „Vize 2030“, tedy přijaté rozvojové politiky, bezpečně převést ekonomiku království do post-ropné éry prostřednictvím investic do inovací, obnovitelné energie, potravinové bezpečnosti a ekonomické diverzifikace. Podle informací Saúdské tiskové agentury plánuje Saúdská Arábie investovat 5 miliard dolarů, aby se stala soběstačnou zemí v produkci drůbeže. Výrazný pokrok je ve zvyšování soběstačnosti ze 45 procent v roce 2016 na 68 procent v roce 2022. Cílem království je dosáhnout 80 procent v soběstačnosti drůbežího masa do roku 2025.

(kipdip.org.pl)

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.

Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.

Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.

EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.

Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.

(teraz.sk)

Tržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.

Skupina Zlatá vejce prodává 90 procent produkce vajec všech akcionářů. Kromě Proagro Nymburk a společnosti Mydlářka v ní má čtvrtinový podíl Mave Jičín a stejně tak společnost Mavela Dynín. Skupina ve výroční zprávě uvedla, že minulý rok se kvůli válce na Ukrajině výrazně zdražily energie i krmiva. Na trhu byl ale přebytek vajec a růst vstupních nákladů jejich ceny nekopíroval. V první polovině roku se kvůli tlaku na cenu podle výroční zprávy nedařilo uzavírat ani smlouvy s obchodními řetězci. Proto byla produkce vajec nerentabilní až do posledního čtvrtletí, kdy začala výrazně růst kvůli šíření ptačí chřipky v Evropě. Nákaza vedla k likvidaci celých chovů a nedostatku vajec na trhu. „Z hlediska celkových prodejů došlo k meziročnímu poklesu o čtyři procenta, ale úroveň prodejů odpovídala úrovni předešlých let,“ uvedla skupina.

Všechny společnosti, které jsou akcionáři skupiny, se kromě chovu nosnic věnují také produkci vepřového masa. Vláda loni vyplatila kvůli růstu cen energií a dalších nákladů zemědělcům mimořádnou podporu 831 milion korun, což umožnila EU. Největší část podpory, více než 330 milionů Kč, dostali chovatelé prasnic, pro chovatele kuřat bylo zhruba 200 milionů korun.

Společnost Proagro Nymburk ve své výroční zprávě uvedla, že zisk jí vzrostl na 61,8 milionu korun, meziročně byl o 433 procent vyšší. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Hospodaření podle ní ovlivnil růst cen krmných směsí, které se podílí na nákladech zhruba z poloviny. Do září podnik vyráběl pod náklady. Produkce vajec společnosti meziročně klesla o 6,2 procenta, letos očekává, že produkci zvýší.

Společnost Mydlářka zvýšila zisk o 226 procent na 77,7 milionu korun. Její obrat se zvedl o 29 procent na 1,99 miliardy korun. Podnik uvedl, že do září byla cena z vejce zhruba dvě koruny, v závěru roku to bylo až 3,50 Kč. Pouze z chovu nosnic vzrostl zisk společnosti o 42 procent na 19,4 milionu korun. „Z hlediska dosaženého zisku byl chov nosnic v roce 2022 nejúspěšnějším rokem v historii firmy,“ uvedla. Ve výroční zprávě také upozornila, že kladný hospodářský výsledek se jí dařilo udržet díky provozním dotacím z národních i evropských zdrojů. V roce 2022 získala 115,5 milionu korun.

Dalšímu z akcionářů skupiny Zlatá vejce, společnosti Mave Jičín, se loni podařilo dostat ze ztráty šesti milionů v roce 2021 k zisku 9,5 milionu korun. Podniku se podle jeho výroční zprávy podařilo dostat do zisku díky růstu realizačních cen. Uvedl, že meziročně se ceny konzumních vajec zvýšily o 36 procent, v průměru je podnik prodával za 2,49 Kč za kus. Firma také uvedla, že dosáhla rekordních tržeb za své výrobky, které dosáhly více než 405.000 korun a byly o 36 procent vyšší než předloni.

(ČTK)