Obchod
Z třídírny vajec v Městci Králové na Nymbursku týdně odejde 6,5 milionu vajec

Z třídírny vajec v Městci Králové, která patří společnosti Proagro Nymburk, se expeduje týdně kolem 6,5 milionu vajec. Společnost sem sváží vejce ze svých čtyř slepičích farem. V chovu nosnic a produkci vajec, které tvoří zhruba třetinu celkové výroby, patří Proagro mezi největší producenty v Česku. Společnost má také chov prasat a brojlerů a vyrábí organické hnojivo. Za loňský rok čeká předseda představenstva Josef Luka výrazný pokles zisku, způsobil ho zejména růst cen krmných směsí. Předběžně by zisk mohl být kolem 12 milionů korun, řekl Luka.
„Část loňského roku to bylo velmi náročné, vejce se tolik neprodávala, výkupní cena byla nízká, ale náklady raketově rostly, trochu se to spravilo až od září,“ uvedl ředitel pobočky v Městci Králové Zdeněk Mlázovský. Zhruba 80 procent z ceny vejce dnes podle něj tvoří náklady na krmení, které loni narostly až o 60 procent. Proagro prodává přes 90 procent vajec přes odbytovou společnost Zlatá vejce za dohodnutou cenu. Průměrná loňská cena byla 1,7 koruny, aktuálně je to 2,3 Kč za vejce z klecového chovu a 2,7 Kč z podestýlkového chovu. Z třídírny se vejce expedují především do obchodních řetězců, menší část do maloobchodu.
V roce 2027 musí podle zákona producenti vajec v Česku skončit s klecovým chovem. „Už před pět lety jsme měli polovinu produkce ve volném chovu a právě dokončujeme další farmu v severních Čechách, takže dnes jsme zhruba na 60 procentech volného voliérového chovu, zatímco 65 procent českého chovu je stále v klecích,“ uvedl Mlázovský. Náklady na přeměnu chovů jsou podle něj ale tak vysoké, že zejména menší chovatelé nebudou schopni plný přechod zvládnout. „Bez větších dotací státu to nepůjde, stálo by za to účinnost zákona třeba o tři roky odložit, jinak může spousta farem zavřít a hrozí pokles soběstačnosti,“ upozornil Mlázovský. Česko je nyní v produkci vajec soběstačné zhruba z 80 procent.
Na čtyřech farmách chová Proagro kolem 750.000 nosnic, dalších zhruba 360.000 dokupuje z jiné firmy. V Městci Králové má Proagro tři nově postavené patrové haly s volným chovem ve voliérách a kapacitou pro 210.000 nosnic. Stavbu hal i třídírny pokryly částečně evropské dotace.
Snáška konzumních vajec loni v Česku podle statistiků stoupla téměř o osm procent. Podle údajů Českomoravské drůbežářské unie snědl za rok 2020 každý Čech 263 vajec, zahrnuje to i vejce používaná v pekárenství a dalších produktech. Spotřeba vajec je každoročně nejvyšší kolem Velikonoc. Zatímco dříve šlo až o čtvrtinové nárůsty, v posledních dvou letech rostl velikonoční prodej pouze o desetinu. Společnost Proagro Nymburk vznikla v roce 1992 transformací z bývalého Společného zemědělského podniku Nymburk. Na pobočce v Městci Králové pracuje zhruba 50 lidí.
(ČTK)
Obchod
Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.
Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.
Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.
(mbtt.hu)
Obchod
Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.
Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.
Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.
Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.
„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.
Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.
– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.
Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.
(PAP)
Obchod
Brazílie investuje do trhu s konzumními vejci

Podle údajů brazilské asociace ABPA zaznamená Brazílie v roce 2021 2 procenta. zvýšení produkce vajec na 54,4 miliard jednotek a tím bude vytvořen nový rekord. Jedním z hlavních faktorů růstu výroby je nárůst spotřeby na vnitřním trhu. V roce 2020 činila míra spotřeby – na hlavu – 251 vajec za rok. V roce 2019 byla spotřeba odhadnuta na 230 vajec/obyvatele. V Brazílii tvoří domácí spotřeba 99,7 % celkové spotřeby. Pouze 0,3 % jde na export. Pokud jde o export, 65 procent ze zásilek jsou čerstvá vejce a zbytek jsou vaječné výrobky.
Přestože je brazilská drůbež známá spíše vývozem kuřat než prodejem vajec do zahraničí, analytici Národní komory výrobců drůbeže a krmiv však již nějakou dobu věnují pozornost očekáváním brazilského vaječného průmyslu, který začíná realizovat plány na rozvoj zahraniční expanze. KIPDiP věří, že ačkoli se myšlenka Brazilců zdá být v počáteční fázi, měla by být brána docela vážně. V nepříliš vzdálené budoucnosti se může ukázat, že vývoz brazilských vajec bude stejně hlasitý jako brazilských kuřat.
Na brazilský export vajec jsme upozornili již v roce 2019, poté, co jsme se seznámili se zprávami brazilského vaječného průmyslu. Během kongresu SIAVS – Mezinárodní výstavy drůbeže a vepřového masa v Sao Paulu zástupci sektoru vajec z Brazílie navrhli využít zkušeností a kontaktů v arabském světě kolegů vyvážejících kuřata. V Sao Paulu se spekulovalo o tom, že nejjednodušší by bylo využít silného postavení drůbežářských společností na Blízkém východě vyvinuté v průběhu let a proniknout na tento trh. Blízký východ je vnímán jako největší příležitost, už jen kvůli tomu, že tento trh preferuje bílá vejce, která v brazilské produkci dominují. Brazilci chtějí dobýt obchodní zónu, což je pro mnohé globální hráče (kromě Asie) zajímavé sousto. Spekulujeme, že klíč k úspěchu kromě ceny mohou v arabských zemích existovat přímé kapitálové vazby na brazilské lídry ve vývozu drůbežího masa. –poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.
Dostane se ptačí chřipka do Brazílie?
Brazilský drůbežářský průmysl je díky levnému krmivu, velké nabídce pracovní síly a díky investicím do odvětví největší světovou exportní velmocí drůbeže. Nezanedbatelnou výhodou Brazílie je také fakt, že ptačí chřipka se v této zemi nikdy ve velkém nevyskytla. Nyní se však Brazilci obávají, že by ptačí chřipka mohla zasáhnout i jejich zemi. Brazilští producenti zakládají svůj strach z HPAI na případech detekce viru v jiných jihoamerických zemích. Virus ptačí chřipky byl potvrzen u volně žijících ptáků v Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Venezuele a v některých z těchto zemí byly hlášeny také ohniska u domácí drůbeže.
Podle názoru analytiků KIPDiP by případné vypuknutí epizootie HPAI v Brazílii bylo pro globální drůbežářský průmysl tak velkým šokem, že je těžké ho s něčím srovnávat. Krátkodobě by ceny hospodářských zvířat a ceny drůbežího masa vyletěly téměř okamžitě. Poptávka po dovozu ze zemí jako je Polsko by se dramaticky zvýšila, což by se jistě promítlo do zisků pro chovatele a drůbežárny. Z dlouhodobějšího hlediska by svět jistě musel předefinovat svůj přístup k HPAI a případně zastavit praxi uzavírání hranic před dovozem ze zemí s epizootickou influenzou ptáků.
(kipdop.org.pl)