Connect with us
Reklama

Aktuality

Zákaz klecí se odkládá. Poslanec ANO zpochybnil hlasování, pak otočilo i 17 kolegů

Published

on

Poslanci opět odložili hlasování o novele zákona o týrání zvířat, která má do několika let zakázat kritizovaný klecový chov slepic. Zařazení bodu sice nejprve prošlo, a to i 20 hlasy poslanců ANO, poté ale vystoupil poslanec hnutí Jiří Bláha a svůj hlas zpochybnil. V opakovaném hlasování změnilo názor hned 17 dalších poslanců ANO a návrh tak neprošel. Znovu se k němu dostanou nejdříve na podzim.

V prvním hlasování bylo předřazení projednávání novely schváleno. Potom se ale stal nečekaný zvrat – poslanec ANO Jiří Bláha prohlásil, že tlačítko stiskl omylem.

„Já se hrozně omlouvám, ale já jsem chtěl zmáčknout NE, a jak jsem to mačkal zvenku, protože mě kolegové nechtěli pustit do lavice, tak jsem zmáčkl ANO. Omlouvám se, je to moje chyba, ale chtěl jsem hlasovat jinak. Zpochybňuji hlasování,“ uvedl Bláha. Kvůli tomu se vzápětí uskutečnilo nové opravné hlasování o stejném bodě. Svůj hlas ale kromě poslance Bláhy změnilo také dalších 17 poslanců klubu ANO i řada dalších poslanců. Návrh tak už neprošel.

„Po hlasování proběhla rychlá diskuse v rámci klubu a bylo domluveno, že se bod zařadí na schůzi po prázdninách, jelikož na dnešním programu jsou zákony, které mají rychlejší účinnost, a pokud by byl zařazen tento bod, již by se dnes nic jiného neprojednalo. Účinnost například zákazu klecových chovů bude nabíhat od roku 2027, takže projednání v zářijovém termínu nezpůsobí žádnou prodlevu v tomto zákazu,“ uvedl pro Aktuálně.cz poslanec Jan Kubík (ANO), který svůj hlas také vzal zpět.

Zatímco v prvním hlasování bylo pro projednávání novely 73 poslanců, sedm proti a 57 se zdrželo, v opravném hlasování bylo pro 70 poslanců, 11 proti a zdrželo se 84. Kromě zástupců ANO změnila názor během několika minut i řada dalších členů dolní komory.

Autorka: Tereza Patočková, celý text aktualne.cz

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Slovenský top producent vajec chce oslabiť Poliakov, investuje milióny eur

Published

on

Piškóty, sušienky, cestoviny a ďalšie potravinárske produkty. To je oblasť, na ktorú sa aktuálne plánuje zamerať jeden z najväčších producentov vajec na Slovensku Babičkin dvor. V pláne má totiž vybudovať melanžáreň na spracovanie tekutej vaječnej hmoty, ktorú vo veľkom využíva hlavne pekárenský a všeobecne potravinársky priemysel. Dôvod investície je jednoduchý. Za bránami jeho deviatich fariem sa ročne vyprodukuje zhruba 115 miliónov vajec. Tie dodáva do prevádzok ako Tesco, Coop, Kaufland, Billa či McDonalds.

Nie všetky vajíčka sú však dokonalé a časť z nich je nevhodná na priamy predaj. Môžu byť špinavé, mať mikropraskliny, poškodenú škrupinu či nepravidelný tvar. To všetko je dôvod, prečo nekončia na pultoch predajní, ale v sklade, odkiaľ putovali na spracovanie do Maďarska. Túto činnosť si však už čoskoro bude pokrývať samotný výrobca. Plánuje totiž do nej investovať takmer 2,1 milióna eur. „Chystáme výstavbu melanžárne na spracovanie tekutej vaječnej hmoty, ktorú budeme predávať výhradne na Slovensku. Dosiaľ u nás v potravinárskej produkcii dominovali najmä tekuté vaječné suroviny z Poľska. To by sa však malo zmeniť,“ potvrdil pre HN konateľ spoločnosti Babičkin dvor Jaroslav Novák.

V pláne sú ďalšie investície

Novej prevádzke pomôžu európske peniaze, ktoré sa na investícii budú podieľať 45 percentami, čo je zhruba 940-tisíc eur. Zvyšných viac ako 1,1 milióna eur vynaloží Babičkin dvor z vlastných zdrojov. Nová prevádzka má byť vysoko automatizovaná, vďaka čomu v spoločnosti so 140 zamestnancami pribudne len päť nových pracovných pozícií.

Slovenská trhová dvojka má zároveň v pláne pomôcť s vajíčkami nevhodnými na predaj aj svojim konkurentom. Okrem vlastných „nepodarkov“ totiž chce spracúvať aj vajcia od ďalších slovenských veľkochovateľov.

Babičkin dvor pôsobí na trhu od roku 2012 a za ten čas sa rozrástol celkovo na deväť fariem roztrúsených v okolí Veľkého Krtíša a Lučenca, v ktorých podľa Únie hydinárov disponuje približne 450 tisícmi kusov hydiny. Najväčšie farmy má v obciach Nenince, Príbelce a vo Veľkom Krtíši, každá z nich prekonáva kapacitu stotisíc nosníc. Výrobca vo Veľkom Krtíši zároveň disponuje výrobňou kŕmnych zmesí, ktorá vyrába krmivá aj pre iné farmy. Práve krmivá sú ďalšou oblasťou, na ktorú sa investor plánuje zamerať. „V nasledujúcich 24 mesiacoch plánujeme ďalšie investície tak v oblasti výroby kŕmnych zmesí pre naše nosnice, ako aj v oblasti spracovania vajec,“ konštatuje Novák.

Spoločnosť podľa analytikov bojuje novými investíciami o konkurencieschopnosť a vyššiu maržu. Tá je v sektore tradične nízka. Hrubá marža sa v prípade Babičkinho dvora podľa portálu Finstat.sk pohybuje na úrovni 24 percent, no produkt s pridanou hodnotou a so stabilným odberom ju môže posunúť vyššie. Podľa posledných dostupných údajov z roku 2019 síce Babičkin dvor vykázal tržby na úrovni 10,8 milióna eur, no zároveň sa po rokoch státisícových ziskov prepadol do straty. „Firma sa v tomto roku prepadla do straty 170-tisíc eur, čo bola prvá strata od roku 2012,“ konštatuje analytik Finlord Boris Tomčiak.

Problémy robia dotované výroby u susedov

To, že samotné investície do nosníc sa oplatia, potvrdzujú aj kroky veľkých finančníkov. Veď do produkcie vajec sa pustil tiež expartner J&T Martin Fedor. Ten sa rozhodol v Senici vybudovať prostredníctvom jedného z najväčších poľnohráčov na Slovensku Sanagro prevádzku s ročnou produkciou 12 miliónov vajec.

To je však na slovenské pomery len kvapka v mori. Vajcia na našom trhu sú totiž jedným z mála poľnohospodárskych produktov, v ktorých je Slovensko takmer sebestačné. Ročne u nás viac ako 5,5 milióna sliepok vyprodukuje okolo 1,1 miliardy vajec. „Sebestačnosť v produkcii vajec sa v roku 2019 dostala na úroveň 88,4 percenta,“ konštatuje šéf Únie hydinárov Slovenska Daniel Molnár s tým, že bezkonkurenčne najväčším producentom kontrolujúcim pätinu trhu je spoločnosť Novogal. Tá vo svojich dvoch prevádzkach, ktoré sú najväčšími na Slovensku, v Dvoroch nad Žitavou a v Leviciach disponuje viac ako 620 tisícmi nosníc.
Druhým najväčším producentom je práve Babičkin dvor so 450 tisícmi nosníc, vďaka čomu kontroluje približne 15 percent trhu. Za ním sa nachádza Janek so sídlom v Dolnej Moštenci pri Púchove kontrolujúci desatinu trhu a po päť percent si ukrajujú spoločnosti Hybrav a Hydina Holding.

Zvyšná desatina vajec sa dováža najmä z Poľska, Česka či Holandska, na čo sa naši producenti vo veľkej miere sťažujú. Tieto krajiny totiž dotujú výrobu tohto produktu v oveľa väčšej miere, čo deformuje trh a spôsobuje pokles jeho ceny, ktorý je však protikladom zvyšujúcich sa mzdových aj výrobných nákladov. Len v roku 2019 podľa výročnej správy Babičkin dvor totiž predajná cena vajec klesla o 3,8 percenta, čo znamenalo ukrojenie výnosov na úrovni 277-tisíc eur.

(Autor: Róbert Turza, finweb.hnonline.sk)

Continue Reading

Aktuality

Ptačí chřipka na polských megafarmách, spalovny nestíhají likvidovat kuřata

Published

on

Nedávno strávili obyvatelé polské obce Lipowiec-Kościelny noc na ulici. Záležitost byla naléhavá, museli zablokovat myšlenku pohřbít stovky tisíc mrtvých nosnic v jejich vesnici, poblíž zdrojů vody. Toto je jen jedna ze scén, které se již několik týdnů odehrávají v okresech Mława a Żurominski (Mazowiecké vojvodství), zpustošených epidemií ptačí chřipky.

Epidemie megafarm

Epidemie začala koncem března a v polovině května bylo v Polsku zaznamenáno více než 300 ohnisek vysoce infekční ptačí chřipky. Více než třetina ohnisek se nachází ve dvou okresech v mlawském a žurominském. Je to největší drůbežárna v Polsku. V několika stech megafarmách se zde chová téměř 100 milionů slepic a krůt. Velká část z nich již byla zabita, aby se potlačila epidemie. Pokud se ukáže, že je nemocné pouze jedno ze zvířat žijících na dané farmě, musí být všechna usmrcena a zlikvidována. Není divu, že ve spalovnách v této oblasti již není kapacita a naléhavě se hledají další způsoby, jak se mrtvých zvířat zbavit, například jejich zakopání blízko lidských obydlení.

Kuřata nevidíte. Jsou ukryty v obrovských bílých kasárnách bez oken. Vznikají bez ohledu na místní protesty. Lidé si stěžují na znečištění, nemoci a zápach, ale v dokumentech nezbytných pro stavební povolení pravidelně čteme, že „zápach se zdržuje v hranicích pozemku“. Žádný problém.

Kvůli nemoci se problém projevil. Slepice jsou vidět. Na trávě obklopující farmy vyrostly hromady mrtvých kuřecích těl. Ale to není ptačí chřipka, co je největší nemocí drůbežářství. Jedná se o absurdní epidemii průmyslových farem, která poškozují životní prostředí, poškozují lidi a vytváří obrovská zdravotní rizika.

Intenzivní zemědělství poškozuje životní prostředí

Epidemie průmyslových farem nepřišla z ničeho nic. Byla navržena v kancelářích evropských činitelů s rozhodovací pravomocí, kteří formují společnou zemědělskou politiku (SZP; anglicky: Common Agricultural Policy – CAP). Jedná se o nástroj EU, který má miliardy našich společných eur – třetinu rozpočtu EU. Po celá léta se hodně mluvilo o potřebě reformy SZP tak, aby lépe sloužila lidem a přírodě. V dnešní době v Bruselu probíhají poslední práce na budoucnosti SZP, ale změny budou s největší pravděpodobností kosmetické a epidemie bude pokračovat.

Z SZP těží největší vlastníci. 80 procent peněz z EU jde 20 procentům nejbohatších farmářů. Velká část fondů EU jde na podporu intenzivního chovu hospodářských zvířat. Budou pokračovat škodlivé dotace na produkci (v současné době jsou na živočišnou výrobu vyčleněny přibližně 3 miliardy EUR ročně) a investiční podpora (např. na stavbu nových farem).

Novináři z Guardianu spočítali, že počet drůbežích farem a dobytka v EU mezi lety 2005 a 2016 poklesl o 3,4 milionu (na 5,6 milionu). Zároveň se významně zvýšil počet ptáků, krav a jiných zvířat chovaných pro maso a další výrobky. To ukazuje, že došlo k obrovské intenzifikaci zemědělství. Stále více zemědělské produkce se soustřeďuje do rukou užší skupiny lidí. Ztrácíme malé rodinné farmy. Polsko je jedním z lídrů tohoto zlého procesu.

Společná zemědělská politika tak vede v mnoha evropských zemích k demontáži tradičního modelu zemědělství a zároveň přispívá ke znečištění životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a klimatické krizi. Jedním slovem to zhoršuje problémy, s nimiž Evropská unie zápasí na jiných frontách.

Zelená malba selhala

Na tuto nekonzistenci subjekty s rozhodovací pravomocí upozornily nevládní organizace, vědci a také instituce EU. Evropský účetní dvůr, orgán EU odpovědný za kontrolu výdajů EU, shledal SZP jako neúčinnou a nedostatečnou. Analýza pro Evropský parlament ukázala, že SZP není v souladu s evropskou Zelenou dohodou. Z mnoha stran se ozývají hlasy, že zemědělská politika by měla být budována od nuly a má realisticky čelit současným výzvám.

Tvůrci politik EU předstírají, že naslouchají. Ve snaze „vymalovat“ novou SZP zeleně navrhli například program, který by zlepšil dobré životní podmínky hospodářských zvířat. Je to však nepřesné a v praxi to může znamenat další skryté dotace pro průmyslové farmy. Rovněž nebyly zavedeny očekávané nástroje ke snížení emisí metanu a sloučenin dusíku souvisejících s chovem hospodářských zvířat. Stále neexistuje podpora pro aktivity ochrany přírody v zemědělských oblastech. A tak dále. Výsledkem bude, že pokud bude přijata SZP v této podobě, jedinou věcí, která nás může zachránit před další epidemií průmyslových farem, budou protesty našich vládních činitelů. Můžeme s nimi ale počítat?

Co můžu dělat?

18. května během zemědělského parlamentního výboru ministr Grzegorz Puda pod tlakem zástupců nevládních organizací připustil, že koncentrace průmyslových farem může ovlivnit rychlost šíření viru, avšak uvedl, že neexistují žádné nástroje k omezení vzniku megafarem na soukromých pozemcích. To samozřejmě není pravda – organizace jako Otwarte Klatki, koalice Stop Fermom, Viva! a Greenpeace hovoří o konkrétních právních řešeních, která by mohla zastavit epidemii průmyslových farem. Samotné vládní Právo a spravedlnost již léta slibuje „zákon o zápachu“, který by mohl omezit koncentraci farem a oddělit je od lidských sídel a divoké přírody. Bohužel sliby to končí.

Samozřejmě ne vždy. Ministr Puda, bezmocný, vůči expanzi farem, oznámil – jako formu eliminace účinků ptačí chřipky – mobilizaci peněz, které pomohou majitelům farem vrátit se zpět k podnikání do doby před epidemii. Což samozřejmě znamená, že za několik let budou muset obyvatelé Lipowiec-Kościelny opět nocovat na silnici, aby chránili svou vesnici před pohřebištěm spojeným s příští epidemií. Namísto odstranění zdroje požáru, ministr fouká do ohně, aby nedošlo k vyhasnutí. Z veřejných peněz si znovu financujeme katastrofu.

A katastrofa začíná nevinně. Wkra, půvabně se klikatící po severním Mazovsku, zve kajakáře na mimořádné dobrodružství. Stačí pár záběrů vesel a z oblohy těsně před naší kánoí se snáší jestřáb. Není divu, že obyvatelé přemýšlejí o rozvoji agroturistiky. Bohužel slyší, že stavba domů v blízkosti řeky je nemožná – jedná se o lokalitu Natura 2000. Jak víte, turistická chata ničí krajinu. Zcela jinak to je za dalším ohybem řeky, přímo u břehu, kde vyrostl megakurník pro několik stovek tisíc kuřat. Může tam stát. Koneckonců, zápach je omezen hranicemi objektu.

(Krzysztof Cibor, onet.pl)

Continue Reading

Aktuality

PETA žaluje společnost Vital Farms a tvrdí, že jsou nepravdivá její tvrzení o dobrých životních podmínkách

Published

on

People for the Ethical Treatment of Animals (PETA) podali žalobu proti společnosti Vital Farms, v níž uvedli, že spotřebitelé byli uváděni v omyl při nákupu vajec za prémiové ceny kvůli falešným tvrzením o etickém a humánním zacházení se zvířaty na pastvinách producenta vajec.

„Společnost Vital Farms, Inc. prodává velmi drahá vejce a prodává jich hodně. Spotřebitelé platí vysoké ceny za vejce Vitalu, protože Vital se prezentuje jako etická společnost, která zachází se zvířaty etickým, humánním a transparentním způsobem. Marketing společnosti Vital je ale falešný a zavádějící, její spotřebitelé byli podvedeni a neoprávněně platili vysokou cenu.“ uvedli právníci PETA v podání předloženém federálnímu soudu v Texasu.

Podání rovněž tvrdí, že společnost Vital Farms získává slepice z líhní, která při narození utrácí samčí mláďata a nosnicím pálí nebo uřezávají zobáky a nechovají ptáky ve správném způsobu pastvy.
Společnost Vital Farms reaguje:

„Zavázali jsme se k etické výrobě potravin a neustálému zvyšování standardů potravinového systému. Naše postupy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat jsou důsledně a nezávisle auditovány společností Certified Humane a zástupci maloobchodníků. Naše ekologické farmy jsou auditovány společnostmi Oregon Tilth a Bioagricert podle standardů USDA National Organic Program (NOP).

Jsme na našem webu transparentní ohledně toho, co se stane se samci kuřat, a také co se stane, když slepice dosáhnou konce svého života po snášce zde . Pokud jde o průmyslově standardní postup otupování špiček slepičích zobáků, nedělá se to proto, aby se ptákům ublížilo, ale aby se chránili. Tento proces využívá infračervenou technologii ke snížení ostrosti zobáku, takže slepice si navzájem neubližují. Další informace o ořezávání zobáku od Certified Humane, jednoho z našich auditorů, naleznete zde.
Společnost Vital Farms se i nadále zaměřuje na to, aby naši dodavatelé a partneři, a ti, kteří fyzicky pracují s našimi vejci produkovanými na pastvinách, konali správně. Další informace o našich postupech v oblasti dobrých životních podmínek zvířat najdete v „častých dotazech“ na: https://vitalfarms.com/faqs/.

„I když někteří lidé věří, že „veganské jídlo je jedinou skutečně etickou volbou“, miliony spotřebitelů s potěšením konzumují vejce. Jsme rádi, že můžeme nabízet naše produkty, které si cení zvířat, a to i tím, že slepicím poskytujeme lepší život, než jaký by měly v průmyslovém potravinářském systému“ podotkl mluvčí společnosti Vital Farms v e-mailovém prohlášení pro WATTPoultry.com.
Společnost Vital Farms byla založena na jediné farmě v texaském Austinu v roce 2007 a je nyní v maloobchodním prodeji národní spotřebitelskou značkou, která pracuje s více než 200 malými rodinnými farmami. Je přední americkou značkou vajec pocházejících z nosnic chovaných na pastvinách.

(zdroj: wattagnet.com)

Continue Reading

Aktuality