Connect with us
Reklama

Aktuality

Zákaz klecových chovů nosnic

Published

on

Agrární komora České republiky reflektuje Poslaneckou sněmovnou Paramentu České republiky na schválený zákaz nosnic v obohacených klecových systémech v ČR. K celé této záležitosti však je třeba přistupovat rozumně, v širším kontextu a jednotně. Čeští chovatelé jsou připraveni přistoupit k budoucí platné legislativě, pokud ale tuto záležitost nebudou stejným způsobem řešit i ostatní země v rámci EU pozbývá tento zákaz smysl. Diskuse o welfare zvířat, zejména kritika konvenčních klecí si v minulosti vynutila v EU rozvoj dalších systémů ustájení, zejména obohacených klecí. Laická představa o pohodě slepic se neshoduje s poznatky vědy, přesto je třeba hledat kompromis mezi pohodou nosnic, ekonomikou a kvalitou vajec. Systémy ustájení pro slepice nosného typu by měly umožnit nosnicím přirozený repertoár chování, ochranu před nemocemi, minimalizovat stres a zajistit bezpečnost produkce konzumních vajec.

„Pokud zákaz klecových chovů nebude platit ve všech zemích EU, naši chovatelé se dostanou do konkurenční nevýhody a řada z nich bude muset zrušit chovy a po státu zvažují požadovat miliardové kompenzace“, říká prezident AK ČR Jan Doležal.

Směrnice Evropské rady č. 74/1999, mimo jiné v EU stanovila od 1. 1. 2012 zákaz chovu slepic nosného typu v tzv. neobohacených klecích. Ve světě (ve třetích zemích) se stále v současnosti chová přes 90 % nosnic v neobohacených klecích. V EU, kde jsou povoleny pouze obohacené klece a alternativní způsoby ustájení, je v obohacených klecích ustájeno okolo 47 % nosnic, v České republice aktuálně 69 % nosnic.

V ČR se v zemědělském sektoru chová 5, 3 mil. ks nosnic a vyprodukují 1,6 mld. ks vajec. V domácím hospodářství se chová okolo 4,3 mil. kusů nosnic, které vyprodukují 0,8 mld. ks vajec, při těchto stavech je soběstačnost okolo 82 %. Většina technologií pro chov nosnic byla budována s podporou peněz daňových poplatníků. V rámci projektů financovaných z PRV 2007-13 a PRV 2014-2020. Dále prezident komory Jan Doležal dodal: „Budeme požadovat finanční podporu pro tuzemské chovatele při budování podlahových systémů ustájení a současně přísný dozor dovážených vajec a vaječných hmot z okolních zemí a ze třetích zemí, které musí splňovat stejné podmínky jako v EU“.

Samozřejmě se můžeme dohadovat o tom, jaká bude koncová cena vajec pro spotřebitele. Obchodní řetězce pravděpodobně toto zvýšení promítnou do koncové ceny, ale o kolik to bude, to záleží jen na nich.

Současná kampaň ochránců zvířat s kolujícími záběry šesti uhynulých nosnic a neférovými deklaracemi řetězců neuvádět na trh bezpečné potraviny v souladu platné legislativy může snížit soběstačnost ve výrobě vajec, skokově zdražit vejce koncovému spotřebiteli a tím znevýhodnit české producenty vůči dodavatelům, kde by tento zákaz neplatil.

(akcr.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality