Předělání klecového chovu na voliérový nám na rozdíl od Slováků či Poláků přinese další náklady, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Zvýšené výdaje povedou podle producentů a ekonomů ke snížení soběstačnosti v oblasti výroby vajec a drůbežího masa. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) tvrdí, že diskuze o soběstačnosti v oblasti potravin jsou „jakousi hrou“.

Zásadním rozdílem mezi Českem a Polskem v otázce zemědělství je podle Kovandy skutečnost, že severní sousedé berou tuto oblast jako svou vlajkovou loď. „Je na stejné úrovni, jako je u nás automobilový průmysl. Trh je větší a dotace mnohem štědřejší,“ ozřejmil ekonom. Za zvýšením konkurenční nevýhody českých zemědělců vidí i pozdní zastropování cen energií v roce 2022. „Navíc předělat klecové chovy na voliérové výběhy přinese další náklady, které zatím nebudou tlačit do nesnází Poláky či Slováky. Právě proto je třeba počítat s tím, že naše soběstačnost v produkci vajec či drůbežího masa bude nadále klesat,“ konstatoval Kovanda.

Podobné obavy sdílí i generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář. „V Polsku, které je jedničkou v produkci kuřecího masa, se vyplácí dotace ve výši 50 procent. U nás byly zrušeny kvůli konsolidačnímu balíčku, tudíž výhoda konkurence je obrovská,“ uvedl v pořadu 360°. Bednář si rovněž postěžoval i na navýšení cen energií, které se prý v případě klatovské společnosti pro rok 2024 navýšily až o 30 procent. „Podobné problémy s vysokými cenami energií nebyli malí či střední podnikatelé schopni ustát. Pokud nejste velkovýroba, nemáte v tomto ohledu téměř šanci,“ dodal.

„Záležitosti ohledně soběstačnosti považuji za jakousi hru,“ nechal se slyšet Bendl. „Pokud našemu trhu něco schází, je podle mě mnohem důležitější potravinová bezpečnost, která se pohybuje mezi 60 a 70 procenty,“ dodal bývalý ministr.

(CNN Prima)

Nová nařízení omezí škodlivé emise z průmyslových zařízení a velkých chovů prasat a drůbeže s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí – čteme v prohlášení Evropského parlamentu.

Nová nařízení podle Evropského parlamentu zavedou povinnost stanovit nejvyšší dosažitelné úrovně snížení emisí pro jimi pokrytá odvětví. Pro boj s nedostatkem vody se cíle environmentální výkonnosti stanou povinnými pro používání vody. V případě odpadu, účinnosti zdrojů, energetické účinnosti a využívání surovin budou cíle ve specifických rozmezích a v případě nových technik budou orientační.

Na koho se nové předpisy vztahují?

Podle sdělení Evropského parlamentu se změny budou týkat chovů prasat s více než 350 DPJ. Jsou z něj vyloučeny farmy, které chovají prasata extenzivně nebo ekologicky a značnou část roku venku. U drůbeže se směrnice vztahuje na farmy s nosnicemi s více než 300 DJP a na farmy s brojlery s více než 280 DJP.  Pro farmy s chovem prasat i drůbeže bude limit 380 DJP.

Subjektům, které pravidla nedodrží, mohou v případě nejzávažnějších porušení hrozit pokuty ve výši nejméně 3 % ročního obratu v EU. Země EU dávají občanům postiženým nedodržením požadavků právo žádat odškodnění za újmu na zdraví. Pravidla nyní musí přijmout Rada, než budou zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít 22 měsíců na to, aby se této směrnici přizpůsobily.

Co je směrnice o průmyslových emisích?

Stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší, vody a půdy z velkých zemědělsko-průmyslových zařízení. Tyto znečišťující látky mohou vést ke zdravotním problémům, jako je astma, bronchitida a rakovina. Směrnice rovněž upravuje produkci odpadů, využívání surovin, energetickou účinnost, hluk a prevenci nehod. Podle EP jsou tato nařízení reakcí na očekávání občanů ohledně principu „znečišťovatel platí“, urychlení zelené transformace a podpory ekologičtějších výrobních procesů.

Z pohledu chovatele:

Bartosz Czarniak, mluvčí PZHiPTCh „Polsujs“ se k věci vyjádřil na sociálních sítích:

– Nová směrnice pod hrozbou sankcí snižuje prahové hodnoty, tj. počet zvířat, kterým se farma musí přizpůsobit, aby splnila normy pro vypouštění znečištění. V případě prasat to bude zhruba tisíc prasat nebo uzavřený cyklus pro 120 prasnic. Hrozí zde velké nebezpečí v podobě nutnosti realizovat velké a složité investice, které zemědělce odradí od další živočišné výroby. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sikevcius se zavázal, že „pečlivě prozkoumá účinky“ směrnice a „v případě potřeby přijme vhodná opatření“ – zda ​​tomu tak bude, ukáže čas – ale to je další důvod k obavám mezi zemědělci, komentoval Czarniak.

Chovatel zdůrazňuje, že v žádné jiné části světa nejsou takové požadavky jako v Evropě. Proto výše uvedený komisař otevírá dveře reciprocitě norem, „aby bylo zajištěno, že dovážené živočišné produkty nebudou více znečišťovat než ty, které se vyrábí v EU“.

(farmer.pl)

Únia potravinárov Slovenska (ÚPS) je rozhorčená z prerozdelenia finančných zdrojov zo štátneho rozpočtu na rok 2024. Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka (MPRV) SR počíta pri sume 76 miliónov eur len so symbolickou finančnou podporou pre potravinársky priemysel, ktorou bude podporovať účasť potravinárov iba na výstavách, nič viac. Uviedol to po skončení valného zhromaždenia únie predseda ÚPS Daniel Molnár. To je podľa neho v príkrom rozpore s Programovým vyhlásením vlády SR.

ÚPS podľa neho preto vyzýva vládu SR na napĺňanie svojho programového vyhlásenia. Okrem sociálneho dialógu je nevyhnutné čo najskôr pripraviť už aj systémovú a hmatateľnú formu pomoci, vďaka ktorej by výroba slovenských potravín bola lacnejšia a efektívnejšia.

Slovenskí potravinári majú podľa neho pre tento rok hlavné priority, ktorými sú príprava a schválenie schém štátnych pomocí pre potravinársky priemysel, nastavenie odvodových úľav pre poľnohospodárske a potravinárske podniky, neprenášanie odvodu z nerecyklovaného plastového obalového odpadu zo štátu na výrobcov a ochrana európskeho a slovenského trhu pred dovozmi agropotravinárskych komodít z tretích krajín. ÚPS je zároveň proti akémukoľvek ďalšiemu zavádzaniu daní na potraviny a nápoje vrátane dane zo sladených nápojov. Riešenie všetkých uvedených priorít môže podľa neho významne prispieť k zníženiu nákladov na výrobu potravín.

Zdôraznil, že ÚPS požaduje v roku 2024 vypracovať a schváliť štyri schémy štátnej pomoci – schému štátnej pomoci na zelenú naftu pre potravinárov, schému štátnej pomoci na zelené energie, schému štátnej pomoci na investície a schému štátnej pomoci na podporu marketingu. Tieto schémy sľubuje podľa Molnára MPRV potravinárom už viac ako 10 rokov.

Potravinári podľa jeho slov očakávajú od MPRV prípravu, následnú notifikáciu štátnych pomocí v Bruseli a vyčlenenie dostatočných finančných zdrojov v štátnom rozpočte v čo najkratšom čase. Štátna pomoc pomôže k zníženiu výrobných nákladov pre potravinárske podniky, stabilizácii produkcie potravín, modernizácii výrobného procesu a k zvýšeniu predaja slovenských potravín.

„Ak naozaj chceme cenovo dostupné slovenské potraviny pre občanov, bez pomoci štátu to zabezpečiť nevieme. Finančná podpora potravinárskych firiem musí byť už v tomto roku pre štát kľúčová a pre potravinárov skutočne hmatateľná,“ dodal Molnár.

(TASR – uniahydinarov.sk)