Connect with us
Reklama

Politika

Zákazem klecového chovu nedošlo v jiných zemích ke snížení vlastní produkce

Published

on

Za tu dobu, co je tato novela u nás v Senátu, jsme všichni dostali spoustu výzev od lidí, abychom zakázali klecové chovy, abychom schválili zákaz klecových chovů, bez jakýchkoli dalších zásahů a odkladů. Každý z nás jsme za tu dobu zaznamenali spoustu argumentů, zaznívají zde i na plénu, jak pro, tak proti. Respektive zaznívají zde rizika, která by mohla tato novela přinést, ohrožení soběstačnosti vlastní produkce vajec, přesun chovu za hranice.

Víte, když jsem nad těmito argumenty přemýšlela, vzpomněla jsem si samozřejmě na to, když jsme tady před 3 roky, v roce 2017, schvalovali zákaz kožešinových farem. Tehdy jsme řešili, zda a jak moc zasahuje takový zásah do práva na svobodné podnikání, jak správné určit odpovídající kompenzace. Ale také jsme se shodli na tom, že zkrátka současná doba a posun v myšlení naší společnosti si od nás zákonodárců vyžaduje něco víc.
Žijeme v Evropě, v nejvyspělejším kontinentu celé planety. ČR je moderní, vyspělý stát, jehož občané si čím dál tím více uvědomují následky svých každodenních rozhodnutí na své okolí. Co jedí, co nosí za oblečení, jaký způsob dopravy volí, ale třeba i jaká vajíčka v obchodě kupují.

Číslice 3 na začátku číselného kódu na každém vajíčku v sobě zahrnuje celý život jedné dané slepice, z níž to vajíčko vzešlo. Celý její život prožitý v těsné kleci, na drátěné podlaze, život prožitý ve stresu a zřejmě i bolesti. Bez vidiny denního světla, bez možnosti přirozeného pohybu, protažení křídel, pohrabávání si, popelení atd.
Čtyři miliony slepic u nás v takovýchto podmínkách!

Omezení klecového chovu má v Česku velkou podporu veřejnosti. Podle letošního průzkumu agentury PPM Factum ho podporuje 78 % lidí. To je pro mě jasným důkazem, že Češi jsou si vědomi, že takovéto zacházení s živými tvory, v tak velkém měřítku, už prostě nemá v moderní, vyspělé zemi, jako je ČR, své místo. Každý zastánce i odpůrce nějaké ideje si vždy najde své důvody, proč je právě jeho názor správný. Argumentů v tomto případě máme všichni celou řadu. Já se tedy hodlám řídit svým vlastním svědomím a životním postojem. Zákaz klecového chovu rozhodně podpořím. Údajně každý z nás sníme za rok průměrně asi 250 vajec. Jestli ten tzv. welfare živých slepic má stát ročně každého z nás jen jednu stokorunu navíc, tak to určitě stojí za to.

Ráda bych se zde věnovala pozměňovacím návrhům, které jsme k této novele obdrželi, které reagují na různé obavy, které se s touto novelou pojí. Tou nejzásadnější obavou je, že v nově nastavených podmínkách chovu výrazně klesne soběstačnost ČR v produkci vajec a následně se budou dovážet klecová ze zahraničí.

Druhou velkou obavou je, že čeští drůbežáři budou zákazem klecového chovu poškozeni, a proto je potřeba je finančně podpořit. Chci říct, že rozumím těmto obavám, proto bych vám ráda zde předložila argumenty, že vše je možné zvládnout, že ČR může být zase o krůček modernější a vyspělejší stát.

Veřejně je k dispozici analýza ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území ČR, kterou zpracoval docent Ondřej Částek z Masarykovy univerzity z Katedry hospodářského podnikání a Institut pro udržitelnost podnikání.

V této analýze se uvádí: V ČR se v současné době chová zhruba 5 milionů nosnic v komerčních chovech, z toho 77 % v tzv. obohacených klecových systémech. Ve srovnání s EU zaostává ČR v procentuálním zastoupení alternativních systémů produkce vajec. 23 % vs. 50 %. Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko a Nizozemsko zaznamenávají podíl klecových chovů pod 20 %, přičemž domácí produkci vajec a míru soběstačnosti těchto zemí tato struktura negativně nezasáhla. Naopak. Většina z těchto zemí zaznamenává růst své produkce, např. i Rakousko po plném zákazu klecových chovů. Další důvody jsou ty, že u nás existují korporátní závazky, že supermarkety na území ČR nebudou prodávat klecová vejce po roce 2025. Tzn. že čeští producenti budou muset na základě těchto závazků přeměnit min. 60 % své klecové produkce na bezklecovou právě do roku 2025.

Případný legislativní návrh, pokud ho zde tady odsouhlasíme, funkčně ovlivní max. 40 % současné klecové produkce, neboli 31 % celkové komerční produkce v tuzemsku. Odhadované náklady na přestavbu veškerých klecových chovů na bezklecové se dle této analýzy pohybují v intervalu 3,1 až 4,6 miliardy korun, což je o 1,5 až 2,3 miliardy více, než by čeští producenti kolem roku 2027 museli investovat do obnovy stávajících klecí. Návratnost této investice zajistí zvýšení prodejní ceny vejce o 20 až 40 haléřů. Přímé dopady legislativního zákazu od roku 2027, tedy celkovou výši nákladů, které producentům vzniknou oproti variantě jeho nepřijetí, s ohledem právě na výše zmíněné závazky korporátů a nezbytnou obnovu stávajících klecí, se odhaduje v intervalu 600 až 950 milionů korun. Výrobní náklady na jedno vejce z halového neklecového chovu jsou pouze o 20 až 40 procent haléřů vyšší než u současných klecových chovů, a to při započítání výše uvedených investičních nákladů.

K případnému zvýšení cen pro koncového spotřebitele o více než 40 procent haléřů není ekonomický důvod. Ačkoliv pravidla pro dotační programy po roce 2021 stále nejsou finalizována, dá se předpokládat, že firmy budou moci na tranzici čerpat dotační prostředky, které budou kombinovat zdroje z fondů EU a státního rozpočtu. Lze očekávat, že na přestavbu chovů na bezklecové budou čeští producenti hledat dotační podporu výrazně snáze než v případě prosté obnovy klecových technologií na konci jejich životnosti. Při vhodně nastavené dotační podpoře tak může být celková finanční zátěž pro české producenty fakticky totožná s variantou nedotované obnovy klecových technologií. To je uvedeno v této ekonomické analýze.
Závěry jsou za mne jasné. Zákazem klecového chovu nedošlo v jiných zemích ke snížení vlastní produkce vajec, ale dokonce např. v Rakousku došlo k jejímu mírnému nárůstu. Je třeba české drůbežáře podpořit vhodným a promyšleným nastavením dotačních programů, abychom je podpořili tento přechod zvládnout, aby tím nebyli poškozeni, ale naopak posíleni. K tomu máme k dispozici právě doprovodné usnesení, které tady navrhuje paní senátorka Seitlová.

Kompenzace po vzoru kožešinových farem nejsou opodstatněné, protože se nezakazuje celý obor podnikání. A pro ukončení klecových chovů je stanovena dlouhá sedmiletá přechodná lhůta. Nikde v Evropě se v obdobných případech kompenzace neposkytovaly. Z těchto důvodů považuji předložený pozměňovací návrh, který právě navrhuje jednorázový klecový kompenzační příspěvek, jako velmi škodlivý. Škodlivý z toho důvodu, že právě nemotivuje drůbežáře přejít na volný chov, ale motivuje je chov slepic ukončit.

Jenom letmý pohled do pozměňovacího návrhu na jeho základní parametry ve mne vzbuzuje velké pochybnosti. Je tam navržena částka 3 koruny na každý měsíc s životností 20 let. Tedy počítá se s tím, že investiční náklad na jedno ustajovací místo je 720 korun. Ale podle údajů dvou hlavních prodejců technologií v ČR se přitom náklad na jedno klecové ustajovací místo pohybuje mezi 320 až 450 korun. Dokonce podle dotačních pravidel Programu rozvoje venkova se za maximální uznatelný náklad technologie považuje 448 korun. Z toho mi vyplývá, že předložený návrh může být až dvojnásobně předražený, nehledě k tomu, že podle výrobců technologií je jejich životnost 15 let, ne 20, jak je navrženo v kompenzaci.
Jen pro ilustraci uvádím propočet, že pokud by se hypoteticky všichni chovatelé slepic v klecích hned po nabytí účinnosti novely rozhodli své chovy ukončit, žádat kompenzace, stálo by to státní kasu zhruba 2,5 mld. korun na nárokových příspěvcích. Už jen z takto uvedené úvahy základní je jasné, jak dramatické dopady by tento návrh mohl mít pro státní finance, ale také pro soběstačnost ČR.

Proto se domnívám, že tímto způsobem nelze tak významnou změnu v zákoně přijmout. To znamená, pozměňovacím návrhem, který ani neprošel žádným orgánem Senátu, byl předložen na plénu.

Teď bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu výboru hospodářského, ke kompenzaci za kožešinové farmy.
Ten pozměňovací návrh navrhuje zvýšit kompenzaci kožešinovým firmám oproti poslanecké verzi. Chci upozornit, že poslanecká verze navrhuje výši 3000 korun za norka a 3009 korun za lišku, která byla stanovena v souladu s výpočty ministerstva zemědělství a skládá se z kompenzace neodepsaného majetku, nákladů na likvidaci chovu a ročního provozního zisku.
Nelze opomenout, že poslanecký návrh vychází při kalkulaci ročního zisku z 3 roky starého výpočtu, který počítá s cenou kožky kolem 1200 korun. Od té doby se průměrná aukční cena dostala zhruba na polovinu. Celý kožešinový průmysl je v krizi, nyní navíc dochází k hromadné likvidaci chovů, v důsledku výskytu nové mutace koronaviru, která se přenáší z norků na lidi, může ohrozit účinnost vznikající vakcíny. I to je dokladem toho, že poslanecký návrh je vůči chovatelům mimořádně vstřícný a není absolutně žádný důvod pro to je jakkoli navyšovat. Žádný argument pro navýšení jsme nikde nedostali předložen.

Renata Chmelová, senátorka, projev na 2. schůzi Senátu 13. listopadu 2020 k zákonu na ochranu zvířat proti týrání

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Cena vajec je téma, které do amerických politických reklam nepatří

Published

on

Reklamy republikánského poslance Rona Estese přehlíží vypuknutí ptačí chřipky a naznačují, že za vysoké ceny vajec mohou demokraté. Pokud je kandidát znovuzvolení členem opačné politické strany, než která je u moci, je pravděpodobné, že najde něco, co je špatné, a obviňuje z toho protistranu. Estes ve svých reklamách mimo jiné naznačuje, že za vysoké ceny vajec může Bidenova administrativa a demokraté ovládající Kongres.

HPAI zasáhla 24 hejn nosnic, což vedlo k úmrtí 34 422 800 milionů nosnic. Pokud se podíváte na hejna kuřic, je to dalších šest hejn a dalších 1 099 700 ptáků mimo dodavatelský řetězec kvůli HPAI. Zkontroloval jsem mnoho zdrojů, které zkoumají trendy cen vajec, a i když jsou stručně zmíněny další faktory, zdaleka největším společným jmenovatelem je nedostatek nabídky způsobený HPAI. Stejný příběh byl s cenami vajec v roce 2015, kdy naposledy došlo v Americe k velkému výskytu HPAI. Mají voliči tak krátkou paměť, že si to nebudou pamatovat? Někteří možná, ale ne všichni.

Zklamáním je, že Estes by již měl mít alespoň nějaké znalosti o vaječném průmyslu. Koneckonců byl spolupředkladatelem zákona Protect Interstate Commerce Act  (PICA), známého také jako královský dodatek, který, pokud by byl schválen, měl zabránil státům, jako je Kalifornie, uvalit své standardy produkce vajec bez klecí na vejce vyprodukované v jiných státech. Chápu a dokonce respektuji, že mnoho lidí nesdílí mou netoleranci vůči stranictví v politice, ale doufám, že většina lidí sdílí mou netoleranci k lidem, kteří se snaží udělat politické téma z něčeho, co není, a schvalují zavádějící politické reklamy. Pokud chce Estes ve svých politických reklamách útočit na protistranu, je to jeho výsadou. Jsou ale i jiná, ospravedlnitelnější témata, kterými by se mohl zabývat, aby tak činil věrohodně.

Roy Graber je senior reportér ve WATT Global Media. (wattagnet.com)

Continue Reading

Politika

Hydinári bijú na poplach, situácia je alarmujúca a stúpajúce náklady by mohli ovplyvniť cenu vajec

Published

on

Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) upozorňuje na prehlbujúce sa problémy v chove nosníc. Na stredajšej tlačovej besede informovali predstavitelia ÚHS o výrazných nákladoch, ktoré im spôsobujú rastúce ceny elektrickej energie, plynu, kŕmnych zmesí, pohonných hmôt aj obalových materiálov.

Situácia v chove nosníc je podľa Daniela Molnára, riaditeľa Únie hydinárov Slovenska, už alarmujúca, pretože im neustále stúpajú náklady, pričom pomoc od štátu je veľmi malá. „Je nevyhnuté zastropovať ceny energií a schváliť štátny rozpočet na budúci rok, lebo ak sa tak nestane, tak ceny vajec vzrastú niekoľkonásobne, čo následne zdvihne aj ceny ostatných potravinárskych výrobkov, pretože takmer v každom sa nachádzajú vajcia,“ skonštatoval Molnár.

Ceny niekoľkonásobne stúpli

Ak sa nezastropujú ceny energií, tak produkcia vajec bude podľa Molnára nepredajná. Za posledné dva roky navyše hydinárom narástli ceny kŕmnych zmesí o 70 percent, pričom náklady na krmivá predstavujú viac ako 50 percent všetkých nákladov v chove nosníc. Výrazný nárast nákladov zaznamenali chovatelia nosníc aj pri elektrickej energii a plyne, kde im medziročne narástli ceny elektrickej energie takmer 4-násobne a plynu takmer 3-násobne. Hydinári bijú na poplach a žiadajú prijať účinné opatrenia, rast výrobných nákladov ohrozuje chov hydiny

„Ak nepríde k regulácii alebo zastropovaniu cien elektrickej energie a plynu, bude nevyhnutné výrazné zvýšenie odbytových cien slepačích vajec,“ varuje Molnár.

„Hydinárom vzrástli medziročne ceny krmív o takmer 42 percent, elektrickej energie o viac ako 171 percent, plynu až o 259 percent a obalov o asi 41 percent, čo predstavuje priemerný nárast o takmer 50 percent, a v prepočte o 3,848 milióna eur,“ doplnil Ladislav Birčák, riaditeľ hydinárskej farmy vo Dvoroch nad Žitavou, podľa ktorého toto všetko vážne ohrozuje chov hydiny na Slovensku.

Rokovať treba najmä s obchodníkmi

Hydinári upozornili, že priemerné výrobné náklady im za posledné dva roky vzrástli o 38 percent. K zvyšovaniu cien vajec skokom však podľa hydinárov aj napriek stále rastúcim nákladom nepríde, pretože ceny za vajcia sa zvyšujú priebežne. Podľa ich slov, ak by malo dôjsť k zníženiu ceny, tak by tak mali urobiť v prvom rade obchodníci, ktorí majú oproti nim výrazne vyššie marže.

„My množstvá krmiva ani spotrebu energie znížiť nedokážeme, lebo by to malo vplyv na znášanlivosť vajec. Vláda by sa teda mala zamerať na rokovania s obchodníkmi, aby tí znížili svoje predajné ceny,“ uviedol Molnár, podľa ktorého ak hydinári nedostanú pomoc, tak cena vajec môže narásť až na 20 centov za kus.

(webnoviny.sk)

Continue Reading

Politika

Woźniak: Pandemie nás posunula na nové exportní trhy

Published

on

Pandemie nás zatlačila na nová území, včetně Asie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným producentem z Polska, který dodává vejce na tento trh – říká nám Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferm Drobiu Woźniak, prezidentka společnosti Ovotek, majitele značky Zdrovo.

Barbara Woźniak v rozhovoru pro portalspozywczy.pl poukazuje na to, že válka na Ukrajině rozbila po léta budované dodavatelské řetězce, což mělo a má pro výrobce potravin značné důsledky.

„Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů, a navíc jsme se potýkali s enormním nedostatkem surovin. Je třeba zdůraznit, že Rusko bylo prvním a Ukrajina pátým světovým vývozcem obilovin, jejichž snížená dostupnost a zvýšené náklady v posledních měsících zvýšily ceny velké části produktů v celosvětovém měřítku.“ – dodává.

Woźniak připouští, že když vypukla válka, Woźniakovy farmy se zaměřily na aspekty, které byly okamžitě patrné – jako například omezený přístup k obilovinám.

„Dnes se na tuto situaci díváme s vědomím, jaké jsou její dlouhodobé důsledky. Velký nárůst cen energií a nákladů na spotřební materiál způsobuje dynamický růst cen potravin, což se projevuje u všech účastníků trhu. Vládní strategie potravinové bezpečnosti sice předpokládá částečné převzetí role hlavního producenta potravin pro Evropu od Ukrajiny a vzhledem k síle polského potravinářského sektoru naše vláda očekává rozvoj výroby, v tuto chvíli zatím ale nevíme, co se stane v příští sezóně. Polští výrobci se potýkají s gigantickým nárůstem nákladů. Mnozí jsou nuceni omezit výrobu a někdy dokonce zavřít produkční závody. My sami vyhodnotíme situaci v lednu, po ověření cen a poté učiníme rozhodnutí související s naší výrobou. Musíme reálně posoudit situaci a už teď je známo, že po zdražení nákladů si spotřebitel určité zboží prostě nekoupí.“ dodává.

Zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak zdůrazňuje, že Polsko je silným výrobcem potravin, takže jsme v jistém smyslu v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy.

„Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledají příležitosti v Asii nebo Americe. Jak uvedl Centrální statistický úřad, v prvním pololetí letošního roku se z Polska vyvezlo zboží za 165,4 mld. EUR, dovoz dosáhl téměř 177,0 mld. EUR a saldo zahraničního obchodu cca 11,6 mld. EUR. Od ledna do června 2022 byl vývoz zboží z Polska vyjádřený v EUR o 19,1 % vyšší než v předchozím roce. Zvýšil se i rozsah polského exportu na Ukrajinu, a to až do té míry, že náš východní soused obsadil sedmé místo mezi zeměmi, kam Polsko vyváží své produkty. Rozsah vývozu do Ruska a Běloruska se však podle něj snížil. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který dodává vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 procent prodeje vajec. A to není jediný směr dodávek. Celých 66 procent naší produkce jde na export. Naše výrobky dodáváme do zhruba 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí.“ říká Barbara Woźniak.

Polsko je velmocí na poli exportu vajec – jak v Evropské unii, tak ve světě. Jak naznačuje zpráva PKO shrnující trh s vejci po vypuknutí války, polské firmy jsou v produkci vajec na šestém místě v Evropské unii s výsledkem na úrovni 11,7 miliardy vajec ročně. Kromě Polska jsou hlavními producenty: Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Německo a Francie.

„Izrael je pro nás také velmi cennou exportní destinací. O tuto spolupráci se snažíme již několik let, jednáme s polskými státními orgány. Jsme velmi rádi, že jsme byli jako největší společnost v produkci konzumních a průmyslových vajec v zemi vybráni Izraelem k provedení auditu v naší oblasti. Splnili jsme extrémně náročná kritéria, díky nimž již dvě naše třídírny získaly příslušná vývozní povolení.“ dodává Woźniak.

Polští výrobci neustále hledají nové trhy pro své produkty, bohužel čas a situace v zemi a ve světě nejsou našimi spojenci – dodává náš partner.

„Povolovací procesy byly vždy extrémně zdlouhavé a složité. Stojí za zmínku, že asijské trhy se kvůli hejnům zdecimovaným ptačí chřipkou velmi těžce otevírají dovozu potravinářských produktů, včetně konzumních vajec a produktů zpracování vajec. Statistiky exportu EU dokazují, že mezi nejvýznamnější země odpovědné za vysoké objednávky z Evropy patří Jižní Korea a Japonsko, bohužel Polsko tam nedodává. Bez silných podnikatelů naše země nebude dobře fungovat, protože se to promítá například do trhu práce. Díky zkušenostem a vybudované pozici Farem Woźniak jsme schopni obstát na světovém i domácím trhu, ale uvědomujeme si, že ne každý výrobce se v dnešní nepříznivé realitě obejde bez podpory zainteresovaných státních institucí. Můžeme říci, že je nejvyšší čas, aby se taková pomoc objevila.“

Farmy Woźniak jsou lídrem v polské produkci a jedním z největších producentů konzumních vajec v Evropě. Společnost je na trhu od roku 1986 a je součástí polského holdingu Woźniak Group založeného v roce 1986, který se specializuje na produkci a zpracování vajec. Má plně integrovaný systém produkce vajec s uzavřeným cyklem a vlastní vozový park s více než 200 nákladními vozy s emisními normami EURO 5 a EURO 6. Společnost nakupuje obilí v západním Polsku a má vlastní mísírnu krmiv. Kontrola v každé fázi procesu – od rodičovských hejn, líhní a chovu nosnic, přes továrnu na kvalitní krmivo, až po balení a přepravu vajec, zajišťuje nejvyšší kvalitu produktů. Rozsáhlý sortiment zahrnuje bílá a hnědá vejce různých velikostí, včetně vajec z volného výběhu, podestýlkových vajec, klecových vajec nebo vajec s termínem snášky. Farmy Woźniak mají také dvě logistická centra. Kvalitu finálního produktu zaručuje patentovaný řídicí systém EGGiDA na trhu a také certifikáty BRC, AntibioticsFree a HG. Společnost byla mj. dvakrát oceněna Zlatým vavřínem spotřebitele, Zlatým emblémem spotřebitelské kvality a Exportním orlem Velkopolského vojvodství. Značka vajec ZDROVO získala ocenění Consumer Quality Leader – Debut 2018 a v roce 2020 ocenění Zdravá značka roku. ZDROVO oslovuje široké publikum: ženy v domácnosti, sportovce, studenty, manažery – všechny, kteří chtějí jíst zdravě. Vzdělává a inspiruje s odkazem k blahodárným účinkům vajec – bohatého zdroje vitamínů a minerálů, ale také kvalitních bílkovin. ZDROVO je lifestylová značka, která je společníkem každého dne. Proto v jazyce značky doporučujeme tato vejce: snídaně, oběd, večeře. Sídlo firmy Ferm Woźniak se nachází v Żylicích u polského Rawicze.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality