Connect with us
Reklama

Politika

Zákazem klecového chovu nedošlo v jiných zemích ke snížení vlastní produkce

Published

on

Za tu dobu, co je tato novela u nás v Senátu, jsme všichni dostali spoustu výzev od lidí, abychom zakázali klecové chovy, abychom schválili zákaz klecových chovů, bez jakýchkoli dalších zásahů a odkladů. Každý z nás jsme za tu dobu zaznamenali spoustu argumentů, zaznívají zde i na plénu, jak pro, tak proti. Respektive zaznívají zde rizika, která by mohla tato novela přinést, ohrožení soběstačnosti vlastní produkce vajec, přesun chovu za hranice.

Víte, když jsem nad těmito argumenty přemýšlela, vzpomněla jsem si samozřejmě na to, když jsme tady před 3 roky, v roce 2017, schvalovali zákaz kožešinových farem. Tehdy jsme řešili, zda a jak moc zasahuje takový zásah do práva na svobodné podnikání, jak správné určit odpovídající kompenzace. Ale také jsme se shodli na tom, že zkrátka současná doba a posun v myšlení naší společnosti si od nás zákonodárců vyžaduje něco víc.
Žijeme v Evropě, v nejvyspělejším kontinentu celé planety. ČR je moderní, vyspělý stát, jehož občané si čím dál tím více uvědomují následky svých každodenních rozhodnutí na své okolí. Co jedí, co nosí za oblečení, jaký způsob dopravy volí, ale třeba i jaká vajíčka v obchodě kupují.

Číslice 3 na začátku číselného kódu na každém vajíčku v sobě zahrnuje celý život jedné dané slepice, z níž to vajíčko vzešlo. Celý její život prožitý v těsné kleci, na drátěné podlaze, život prožitý ve stresu a zřejmě i bolesti. Bez vidiny denního světla, bez možnosti přirozeného pohybu, protažení křídel, pohrabávání si, popelení atd.
Čtyři miliony slepic u nás v takovýchto podmínkách!

Omezení klecového chovu má v Česku velkou podporu veřejnosti. Podle letošního průzkumu agentury PPM Factum ho podporuje 78 % lidí. To je pro mě jasným důkazem, že Češi jsou si vědomi, že takovéto zacházení s živými tvory, v tak velkém měřítku, už prostě nemá v moderní, vyspělé zemi, jako je ČR, své místo. Každý zastánce i odpůrce nějaké ideje si vždy najde své důvody, proč je právě jeho názor správný. Argumentů v tomto případě máme všichni celou řadu. Já se tedy hodlám řídit svým vlastním svědomím a životním postojem. Zákaz klecového chovu rozhodně podpořím. Údajně každý z nás sníme za rok průměrně asi 250 vajec. Jestli ten tzv. welfare živých slepic má stát ročně každého z nás jen jednu stokorunu navíc, tak to určitě stojí za to.

Ráda bych se zde věnovala pozměňovacím návrhům, které jsme k této novele obdrželi, které reagují na různé obavy, které se s touto novelou pojí. Tou nejzásadnější obavou je, že v nově nastavených podmínkách chovu výrazně klesne soběstačnost ČR v produkci vajec a následně se budou dovážet klecová ze zahraničí.

Druhou velkou obavou je, že čeští drůbežáři budou zákazem klecového chovu poškozeni, a proto je potřeba je finančně podpořit. Chci říct, že rozumím těmto obavám, proto bych vám ráda zde předložila argumenty, že vše je možné zvládnout, že ČR může být zase o krůček modernější a vyspělejší stát.

Veřejně je k dispozici analýza ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území ČR, kterou zpracoval docent Ondřej Částek z Masarykovy univerzity z Katedry hospodářského podnikání a Institut pro udržitelnost podnikání.

V této analýze se uvádí: V ČR se v současné době chová zhruba 5 milionů nosnic v komerčních chovech, z toho 77 % v tzv. obohacených klecových systémech. Ve srovnání s EU zaostává ČR v procentuálním zastoupení alternativních systémů produkce vajec. 23 % vs. 50 %. Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko a Nizozemsko zaznamenávají podíl klecových chovů pod 20 %, přičemž domácí produkci vajec a míru soběstačnosti těchto zemí tato struktura negativně nezasáhla. Naopak. Většina z těchto zemí zaznamenává růst své produkce, např. i Rakousko po plném zákazu klecových chovů. Další důvody jsou ty, že u nás existují korporátní závazky, že supermarkety na území ČR nebudou prodávat klecová vejce po roce 2025. Tzn. že čeští producenti budou muset na základě těchto závazků přeměnit min. 60 % své klecové produkce na bezklecovou právě do roku 2025.

Případný legislativní návrh, pokud ho zde tady odsouhlasíme, funkčně ovlivní max. 40 % současné klecové produkce, neboli 31 % celkové komerční produkce v tuzemsku. Odhadované náklady na přestavbu veškerých klecových chovů na bezklecové se dle této analýzy pohybují v intervalu 3,1 až 4,6 miliardy korun, což je o 1,5 až 2,3 miliardy více, než by čeští producenti kolem roku 2027 museli investovat do obnovy stávajících klecí. Návratnost této investice zajistí zvýšení prodejní ceny vejce o 20 až 40 haléřů. Přímé dopady legislativního zákazu od roku 2027, tedy celkovou výši nákladů, které producentům vzniknou oproti variantě jeho nepřijetí, s ohledem právě na výše zmíněné závazky korporátů a nezbytnou obnovu stávajících klecí, se odhaduje v intervalu 600 až 950 milionů korun. Výrobní náklady na jedno vejce z halového neklecového chovu jsou pouze o 20 až 40 procent haléřů vyšší než u současných klecových chovů, a to při započítání výše uvedených investičních nákladů.

K případnému zvýšení cen pro koncového spotřebitele o více než 40 procent haléřů není ekonomický důvod. Ačkoliv pravidla pro dotační programy po roce 2021 stále nejsou finalizována, dá se předpokládat, že firmy budou moci na tranzici čerpat dotační prostředky, které budou kombinovat zdroje z fondů EU a státního rozpočtu. Lze očekávat, že na přestavbu chovů na bezklecové budou čeští producenti hledat dotační podporu výrazně snáze než v případě prosté obnovy klecových technologií na konci jejich životnosti. Při vhodně nastavené dotační podpoře tak může být celková finanční zátěž pro české producenty fakticky totožná s variantou nedotované obnovy klecových technologií. To je uvedeno v této ekonomické analýze.
Závěry jsou za mne jasné. Zákazem klecového chovu nedošlo v jiných zemích ke snížení vlastní produkce vajec, ale dokonce např. v Rakousku došlo k jejímu mírnému nárůstu. Je třeba české drůbežáře podpořit vhodným a promyšleným nastavením dotačních programů, abychom je podpořili tento přechod zvládnout, aby tím nebyli poškozeni, ale naopak posíleni. K tomu máme k dispozici právě doprovodné usnesení, které tady navrhuje paní senátorka Seitlová.

Kompenzace po vzoru kožešinových farem nejsou opodstatněné, protože se nezakazuje celý obor podnikání. A pro ukončení klecových chovů je stanovena dlouhá sedmiletá přechodná lhůta. Nikde v Evropě se v obdobných případech kompenzace neposkytovaly. Z těchto důvodů považuji předložený pozměňovací návrh, který právě navrhuje jednorázový klecový kompenzační příspěvek, jako velmi škodlivý. Škodlivý z toho důvodu, že právě nemotivuje drůbežáře přejít na volný chov, ale motivuje je chov slepic ukončit.

Jenom letmý pohled do pozměňovacího návrhu na jeho základní parametry ve mne vzbuzuje velké pochybnosti. Je tam navržena částka 3 koruny na každý měsíc s životností 20 let. Tedy počítá se s tím, že investiční náklad na jedno ustajovací místo je 720 korun. Ale podle údajů dvou hlavních prodejců technologií v ČR se přitom náklad na jedno klecové ustajovací místo pohybuje mezi 320 až 450 korun. Dokonce podle dotačních pravidel Programu rozvoje venkova se za maximální uznatelný náklad technologie považuje 448 korun. Z toho mi vyplývá, že předložený návrh může být až dvojnásobně předražený, nehledě k tomu, že podle výrobců technologií je jejich životnost 15 let, ne 20, jak je navrženo v kompenzaci.
Jen pro ilustraci uvádím propočet, že pokud by se hypoteticky všichni chovatelé slepic v klecích hned po nabytí účinnosti novely rozhodli své chovy ukončit, žádat kompenzace, stálo by to státní kasu zhruba 2,5 mld. korun na nárokových příspěvcích. Už jen z takto uvedené úvahy základní je jasné, jak dramatické dopady by tento návrh mohl mít pro státní finance, ale také pro soběstačnost ČR.

Proto se domnívám, že tímto způsobem nelze tak významnou změnu v zákoně přijmout. To znamená, pozměňovacím návrhem, který ani neprošel žádným orgánem Senátu, byl předložen na plénu.

Teď bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu výboru hospodářského, ke kompenzaci za kožešinové farmy.
Ten pozměňovací návrh navrhuje zvýšit kompenzaci kožešinovým firmám oproti poslanecké verzi. Chci upozornit, že poslanecká verze navrhuje výši 3000 korun za norka a 3009 korun za lišku, která byla stanovena v souladu s výpočty ministerstva zemědělství a skládá se z kompenzace neodepsaného majetku, nákladů na likvidaci chovu a ročního provozního zisku.
Nelze opomenout, že poslanecký návrh vychází při kalkulaci ročního zisku z 3 roky starého výpočtu, který počítá s cenou kožky kolem 1200 korun. Od té doby se průměrná aukční cena dostala zhruba na polovinu. Celý kožešinový průmysl je v krizi, nyní navíc dochází k hromadné likvidaci chovů, v důsledku výskytu nové mutace koronaviru, která se přenáší z norků na lidi, může ohrozit účinnost vznikající vakcíny. I to je dokladem toho, že poslanecký návrh je vůči chovatelům mimořádně vstřícný a není absolutně žádný důvod pro to je jakkoli navyšovat. Žádný argument pro navýšení jsme nikde nedostali předložen.

Renata Chmelová, senátorka, projev na 2. schůzi Senátu 13. listopadu 2020 k zákonu na ochranu zvířat proti týrání

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu

Published

on

O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.

Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.

Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.

To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.

Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.

Tomáš Kohút

Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.

(trend.sk)

Continue Reading

Politika

Posaďte sa za sliepky… do klietky!

Published

on

Poslanci a poslankyne budú tento mesiac rozhodovať o zákaze krutých klietok pre sliepky. Utrpenie 2,3 milióna slovenských sliepok uväznených v klietkach im nedovolíme ignorovať! Pred parlament preto donesieme veľkú klietku, v ktorej sa budeme po pár hodinách striedať.

Schôdza trvá dvanásť dní počas júna. Vtedy budeme od rána do večera sedieť v klietke pred parlamentom. Takto nás politici a političky uvidia z okien a cestou do práce, z práce, či na obed; budeme im stále na očiach a postaráme sa o to, aby zákaz klietok len tak nezmietli zo stola.

A do tejto klietky potrebujeme aj vás, aby bolo parlamentu jasné, že slovenskej verejnosti záleží na tom, ako sa k zákonu postaví. To, že tento koncept funguje, sa ukázalo napríklad aj u našich najbližších susedov: V Českej republike boli kruté klietky postavené mimo zákon práve po tom, čo sa česká verejnosť striedala v klietke pred ich úradom vlády (fotografie z akcie môžete vidieť na tejto stránke).

Teraz je čas, keď potrebujeme za sliepky zabojovať! Keďže sa parlamentu musíme pripomínať počas celej schôdze, potrebujeme pomoc každého z vás. Vyplňte registračný formulár ešte dnes, zapojte sa do akcie, zavrite sa do klietky za sliepky a vybojujme pre ne spolu lepší život!

Humánny pokrok

Continue Reading

Politika

Na nepremyslené zrušenie klietkového chovu sliepok by doplatili hlavne slovenskí spotrebiteliaSliepky, klietky: Totálne zlikvidujeme našich chovateľov a producentov vajíčok!

Published

on

Vláda nepomáha ľuďom v krízach, ale schvaľuje zákony pre sliepky bola téma tlačovej besedy strany SMER – slovenská sociálna demokracia, na ktorej podpredseda strany Richard Takáč uviedol, že SMER dlhodobo predkladal návrhy na zvolanie mimoriadnych schôdzí, kde malo byť navrhnuté, ako zastabilizovať situáciu na Slovensku, čo sa extrémneho zdražovania týka.

Výsledkom toho úsilia však bolo, že na konci minulého roka padla vláda pre svoju neschopnosť, ktorá ani dnes nemá vnútornú integritu, aby prijímala zákony na znižovanie cien. Zdražovanie na Slovensku je rekordných 29% a celková inflácia je 15%, zatiaľ čo v rámci eurozóny je „len“ 8%.

Koaličný poslanec Šudík aktuálne predkladá na marcovú schôdzu národnej rady zákon o zákaze klietkového chovu na Slovensku. „Takéto populistické návrhy zo strany koaličných poslancov, napríklad pána Šudíka, ktorý zavedením zákazu klietkového chovu na Slovensku zapríčiní to, že totálne zlikvidujeme našich slovenských chovateľov, ktorí produkujú slovenské vajíčka. Na jednej strane toto, keby prešlo v národnej rade, tak jednak totálne sa zlikviduje slovenský chov, na druhej strane naši občania si budú kupovať vajíčka nie slovenské, ale zo zahraničia vo vyšších cenách,“ povedal. Zároveň pripomenul, že SMER je za ochranu zvierat a prírody, no na tieto témy treba pozerať z viacerých strán, preto poslanci strany SMER za tento návrh nezahlasujú.

Ďalej uviedol, že Slovensko je od roku 2012 krajina, ktorá má zabezpečený a zmenený klietkový chov na tzv. obohatený klietkový chov, čo je chov v klietkach, ktorý je pre sliepky lepší. V roku 2020 ministerstvo pôdohospodárstva podpísalo s chovateľmi memorandum o tom, že do roku 2030 zmenia tento klietkový chov za iný, podstieľkový alebo chov z voľného výbehu. Pokiaľ by však malo dôjsť k tejto zmene, všetko je o peniazoch. No koaličný poslanec Šudík od roku 2020, za tri roky ani jedno euro pre týchto chovateľov nevybavil, aby dokázali tieto chovy zmeniť. Taktiež pre slovenských potravinárov a poľnohospodárov bývalý minister Mičovský, ako aj súčasný Vlčan vybavili z plánu obnovy veľkú nulu.

„Tu je opäť výzva pani prezidentke, aj zostatkom vládnej koalície, že by mali spraviť všetko pre to, aby sme keď už teda nie júnový termín, ale vieme stihnúť ešte 1.7. termín predčasných volieb a tieto predčasné voľby nie sú pre politické strany, ale sú hlavne pre občanov Slovenskej republiky, aby sme sa čo najskôr dostali z toho marazmu, kde nás táto vláda dostala,“ uviedol R. Takáč.

Poslankyňa Európskeho parlamentu za stranu SMER – SSD Katarína Roth Neveďalová tiež uviedla, že tento návrh znova zoberie ľuďom viac z peňaženiek, pretože cena vajíčok u nás stále stúpa a presadením tohto zákona v parlamente stúpne oveľa viac. Navyše ich bude nedostatok, budeme ich teda dovážať z Poľska alebo Holandska. Prízvukovala, že tento návrh absolútne nereflektuje diskusiu v Európskom parlamente, tento návrh nejde z Bruselu.

„Pre nás je to vykopávanie otvorených dverí, pretože samotní hydinári na Slovensku sa zaviazali, že budú postupne prechádzať z tohto klietkového chodu na podstieľkový a na voľný výbeh. Dnes sú takéto vajíčka dostupné v hocijakej sieti na Slovensku, čiže každý, kto chce používať tento typ vajíčok, si ich vie zabezpečiť. Úplne zbytočne zabránime tým, ktorí si tie vajíčka chcú kúpiť, ale nemajú toľko peňazí, aby si ich mohli dovoliť. Týchto klietkových vajíčok máme na Slovensku viac ako 70%.“

„Z európskych peňazí hydinári na Slovensku rekonštruovali svoje farmy, zmenili si tie svoje chovy, ktoré mali, na to, aby mali všetci obohatený klietkový chov, ktorý v mnohých krajinách ešte stále nie je zavedený. Čiže u nás sa iné, ako tieto vajíčka z obohatených klietkových chovov nedajú kúpiť. My dnes im chceme, po tom, ako pred desiatimi rokmi renovovali svoje chovy, všetko si nanovo postavili, dali na to aj európske peniaze, ktoré musia byť udržiavateľne používané a musí trvať nejakú dobu, pokým tá technológia sa bude používať, tak my po desiatich rokoch chceme, aby všetko znovu zmenili, aby znova investovali a pritom vláda im žiadne peniaze na to neposkytuje,“ skonštatovala K.Roth Neveďalová.

Bude to pritom stáť okolo 70 miliónov eur, no je možnosť, aby sa napríklad z Plánu obnovy takéto prostriedky ponúkli, no nemôžeme tu pretláčať zákony, ktoré nepomôžu nikomu a doplatia na to najviac bežní ľudia. „Toto sú len populistické návrhy koaličných poslancov, ktorí chcú, aby sa niečo zmenilo. Ak chceme meniť legislatívu na Slovensku, musíme najskôr o nej diskutovať. Toto nebolo prediskutované s nikým, je tu veľmi malá skupina ľudí, ktorá si to praje a ak chceme takéto niečo zmeniť, v prvom rade musíme tých ľudí, ktorých sa to týka, pritiahnuť za jeden rokovací stôl skúsiť to vyriešiť spôsobom, aký bude pre nás všetkých dobrý,“ uzavrela K. Neveďalová.

Z TK SMERu

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality