magazín
Zázračná vejce: Co se stane, když začnete jíst dvě denně?

Dlouho se tradovalo, že vejce zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, a tudíž škodí zdraví. Dnes víme, že jsou naopak velmi zdravá a je dobré je do jídelníčku zařadit. Udělejte to. Jezte dvě vajíčka denně a sledujte na sobě skvělé změny. Vejce organismu poskytují spoustu kvalitních bílkovin, vitaminů, minerálů a dalších velice prospěšných mikroživin. Není tedy divu, že jejich konzumace tělu prospívá v mnoha směrech.
„Vaječné proteiny jsou cenné především pro svůj vysoký obsah aminokyselin. Podle Světové zdravotnické organizace má vaječná bílkovina nejvyšší stravitelnost. Proto jsou vejce nejen důležitou potravinou pro sportovce, ale mají i jiné pozitivní účinky na zdraví. Díky obsahu cenných látek vyskytujících se ve žloutku mohou vajíčka stimulovat i vývoj mozku a zlepšit koncentraci,“ říká fitness trenérka a výživová poradkyně Alena Vídeňská a doplňuje, že je velmi důležité vybírat vejce opravdu kvalitní, nejlépe z ekologického chovu. Víte, co se stane, když budete jíst dvě vajíčka denně?
Domněnka výživářů, že vejce škodí zdraví zejména kvůli vysokému cholesterolu, už dávno padla. Dnes se ví, že je výživová hodnota vajíček obrovská a v jídelníčku by chybět neměla – a zvlášť když se snažíte mít pod kontrolou svou hmotnost. Vejce jsou ideální ráno: dodají tělu dostatek energie, nadlouho zasytí a v kombinaci s nízkokalorickou stravou údajně podporují i samotné hubnutí. Lidem, kteří snídají vejce, se daří shazovat až dvakrát rychleji než těm, kteří se odbudou třeba nízkotučným jogurtem, nebo si naopak dají něco pěkně sladkého.
„Při snaze o redukci váhy se doporučují jíst zejména bílky, které obsahují minimum tuku, a naopak vysoké množství proteinu,“ radí Alena Přídová, hlavní výživová poradkyně Naturhouse. Většinu ostatních důležitých látek však obsahuje žloutek. „Zejména cenné vitaminy A, D, E, skupinu B a minerály vápník, fosfor, draslík, železo a zinek. Tyto látky dělají z vejce potravinu, která podporuje imunitu i činnost mozku, zlepšuje vlasy, pleť i zrak a pomáhá nám v boji proti vysokému tlaku i cholesterolu,“ doplňuje odbornice.
Mýty o škodlivosti vajec kvůli zvyšování cholesterolu už jsou mnohokrát vyvrácené. Vědci zjistili, že při konzumaci dvou až tří vajíček denně se v krvi zvedá pouze hladina spíše neškodného HDL cholesterolu. Ten, který tělu škodí, je LDL cholesterol. A proti němu jsou vajíčka skvělou zbraní: žloutky obsahují lecitin, který dokáže hladinu špatného cholesterolu snížit, dále je důležitý pro mozek i játra a navíc pomáhá při hubnutí. Vejce obsahují i omega-3 mastné kyseliny, jež zmenšují hladinu triglyceridů a redukují tak riziko kardiovaskulárních chorob. Vitamin D zase pomáhá lépe absorbovat vápník, čímž posiluje kosti a zuby.
Autorka: Julie Dlouhá, celý text na prozeny.cz
magazín
Bylo dřív vejce, nebo slepice? Věčná otázka má jasnou odpověď

Nebudeme vás napínat – správná odpověď je vejce. Shodli se na ní genetici a evoluční biologové z King’s College v Londýně. Podle nich se tajemství skrývá v povaze vejce, kterou nemohli antičtí filozofové znát. Je to otázka pojmů,“ vysvětlil David Papineau z King’s College. „Kdyby klokan snesl vejce a z něj se vyklubal pták, mluvili bychom určitě o ptačím vejci, že? Pokud budeme uvažovat takto, tak je logické, že první slepice světa se musela vyklubat ze slepičího vejce.“
Nejstarší doklad o otázce o původu slepice máme z doby krátce po přelomu letopočtu. Roku 46 o ní napsal řecký historik Plútarchos. V zamyšlení nazvaném „Byla první slepice, nebo vejce“ upozorňuje, že tento problém už řeší filozofové dlouho. Ne že by je tak zajímal původ slepice, ale brali ho metaforu důležitějších věcí – například kauzality a logiky.
Otázka, která jde na dřeň
Přestože nám dnes tato otázka připadá jako dětinská, v antickém Řecku ji podle Plútarcha rozebíraly ty nejmoudřejší hlavy. Historik dokonce tvrdí, že v této otázce jde o vznik a stvořitele světa. Vědecký panel, který byl k tomuto tématu uspořádán na King’s College, otázku rozebíral pomocí nejmodernějších vědeckých disciplín, například z pohledu genetických mutací. Z tohoto úhlu se pokusil na otázku původu slepice odpovědět například evoluční genetik John Brookfield.
Řekl: “První slepice se musela lišit od svých rodičů nějakou genetickou odchylkou. Možná velice malou a jemnou, ale musela být dostatečně velká, aby stvořila zvíře, kterému dnes říkáme slepice. Živý organismus pod skořápkou vajíčka musel mít stejnou DNA jako slepice, která se z něj po vylíhnutí stala. A tedy v podstatě byl slepicí.“ K evoluční změně, která udělala z předchůdce slepice opravdovou slepici, zřejmě došlo při spojování spermie a vajíčka – první slepice tedy byla dítětem jiného druhu, než byla sama…
(Zdroj: TIME, msn.com)
magazín
Vaječný filtr zachycuje mikroplasty

Vědci z Princetonu použili vaječné bílky k vytvoření aerogelu, který účinně a levně zachycuje sůl a mikroplasty z vody. Podle vědců lze aerogel vyrábět levně a používat ho ve velkém množství a s nízkými náklady.
Prof. Craig Arnold z Princetonské univerzity pracuje na nových materiálech, včetně aerogelů. Jak sám říká, jednoho dne dostal neobvyklý nápad. „Seděl jsem a zíral na chleba v sendviči. A říkal jsem si – to je přesně ta struktura, kterou potřebujeme“. Jeho tým tedy začal pracovat na různých receptech na chléb s přídavkem dřevěného uhlí ve snaze vytvořit nový typ materiálu. Po odstranění následných ingrediencí ze směsi a při hledání nejlepšího řešení vyhrál bílek. Začali jsme se složitějšími systémy a odečítanými prvky – zjednodušovali a zjednodušovali, až jsme se dostali k jádru. Bylo to o proteinech přítomných ve vaječných bílcích, které nám umožnily získat strukturu, kterou jsme hledali – popisuje Prof. Arnold.
Filtr zachycuje sůl a mikroplasty
Jak vědci vysvětlují, bílkoviny ve vejcích jsou komplikovanou směsí složenou převážně z proteinů. Ukázalo se, že pokud se lyofilizují a následně zahřejí na 900 stupňů C bez přístupu kyslíku, vytvoří síť uhlíkových vláken a grafenových plátů. Mohou pak fungovat jako vynikající filtr, který zachytí mikroplasty a sůl z mořské vody s účinností až 98 %.
Podle výzkumníků lze popsaný materiál vyrobit levně a použít jej ve velkém množství a s nízkými náklady. „Nejlevnějším materiálem pro filtraci vody je aktivní uhlí. Porovnali jsme naše výsledky s parametry aktivního uhlí a naše metoda je mnohem lepší“ – zdůrazňuje Dr. Sehmus Ozden. Ve srovnání s reverzní osmózou, která vyžaduje vysokou spotřebu energie a vody, potřebuje náš filtrační proces pouze gravitaci a neplýtvá vůbec žádnou vodou, dodává.
Nyní vědci hodlají zdokonalit způsob výroby tak, aby bylo možné vynález použít při filtraci vody ve velkém měřítku. Zároveň testují další využití konstrukce získané z vajec – při skladování energie i jako materiál pro tepelnou izolaci.
(farmer.pl)
magazín
Najmenšia sliepka na svete nie je sliepkou, jej chov zažíva boom

Rutínová sliepka zažíva v Číne boom. „Najmenšia sliepka sveta“, ako ju prezývajú, sa stáva čoraz obľúbenejším domácim miláčikom. Technicky vzaté, rutínová sliepka vlastne nie je sliepkou. Ide o kríženca medzi prepelicou a jarabicou, prezývka „najmenšia sliepka sveta“ sa však rýchlo ujala. Koniec koncov, je celkom priliehavá, veď tento vták je veľký asi ako zovretá päsť a váži len 50 gramov. Vďaka kompaktným rozmerom sa dá chovať aj v menšej domácnosti, čo Číňania vo veľkom využívajú a tvoria pre svoje zvieratká čo najdokonalejšie príbytky.
Meno vtáka je odvodené od rutínu, teda vitamínu P. Ide o flavonoid, ktorý sa prirodzene vyskytuje v citrusovom ovocí a niekoľkých ďalších druhoch rastlín, ale aj vo vajíčkach týchto „sliepok“. Mimochodom, rutínová sliepka je veľmi dobrou nosnicou, čo jej len pridáva na popularite. Nevýhodou je, že jej vajcia sú ešte menšie než prepeličie a priemerom pripomínajú desaťcentovú mincu. Ročne ich nakladie asi 300.
Zaujímavé je, že na rozdiel od bežných sliepok, ktoré si na dvore nevyžadujú extra veľkú starostlivosť, sú rutínové sliepky náročnejšie než psy či mačky. Vyžadujú teplotu v rozmedzí od 20 do 30 stupňov Celzia, nedospelé jedince však prosperujú len pri teplote 35 až 38 stupňov Celzia. Problémom je aj zápach, tieto vtáky potrebujú kvalitnú podstielku tvorenú ryžovými šupkami, pilinami, sójovou múkou a čajovými stonkami. Podstielku treba doplniť kvasinkami, ktoré odštartujú proces kvasenia a rozkladajú vtáčí trus.
Chov rutínových sliepok je v Číne naozaj populárny a mnohí ľudia sa stali na sociálnych sieťach známymi len vďaka ich chovu. Ide najmä o tých, ktorí vtákom postavili skutočne dômyselné a luxusné príbytky. Zaujímavosťou je, že zvieratá sa dajú kúpiť cez internet a človeku ich doručí kuriér.
Mimochodom, titul naozaj najmenšej sliepky patrí plemenu „serama“.
(magazin.pluska.sk)