Connect with us
Reklama

magazín

Zázračná vejce: Co se stane, když začnete jíst dvě denně?

Published

on

Dlouho se tradovalo, že vejce zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, a tudíž škodí zdraví. Dnes víme, že jsou naopak velmi zdravá a je dobré je do jídelníčku zařadit. Udělejte to. Jezte dvě vajíčka denně a sledujte na sobě skvělé změny. Vejce organismu poskytují spoustu kvalitních bílkovin, vitaminů, minerálů a dalších velice prospěšných mikroživin. Není tedy divu, že jejich konzumace tělu prospívá v mnoha směrech.

„Vaječné proteiny jsou cenné především pro svůj vysoký obsah aminokyselin. Podle Světové zdravotnické organizace má vaječná bílkovina nejvyšší stravitelnost. Proto jsou vejce nejen důležitou potravinou pro sportovce, ale mají i jiné pozitivní účinky na zdraví. Díky obsahu cenných látek vyskytujících se ve žloutku mohou vajíčka stimulovat i vývoj mozku a zlepšit koncentraci,“ říká fitness trenérka a výživová poradkyně Alena Vídeňská a doplňuje, že je velmi důležité vybírat vejce opravdu kvalitní, nejlépe z ekologického chovu. Víte, co se stane, když budete jíst dvě vajíčka denně?  

Domněnka výživářů, že vejce škodí zdraví zejména kvůli vysokému cholesterolu, už dávno padla. Dnes se ví, že je výživová hodnota vajíček obrovská a v jídelníčku by chybět neměla – a zvlášť když se snažíte mít pod kontrolou svou hmotnost. Vejce jsou ideální ráno: dodají tělu dostatek energie, nadlouho zasytí a v kombinaci s nízkokalorickou stravou údajně podporují i samotné hubnutí. Lidem, kteří snídají vejce, se daří shazovat až dvakrát rychleji než těm, kteří se odbudou třeba nízkotučným jogurtem, nebo si naopak dají něco pěkně sladkého.

„Při snaze o redukci váhy se doporučují jíst zejména bílky, které obsahují minimum tuku, a naopak vysoké množství proteinu,“ radí Alena Přídová, hlavní výživová poradkyně Naturhouse. Většinu ostatních důležitých látek však obsahuje žloutek. „Zejména cenné vitaminy A, D, E, skupinu B a minerály vápník, fosfor, draslík, železo a zinek. Tyto látky dělají z vejce potravinu, která podporuje imunitu i činnost mozku, zlepšuje vlasy, pleť i zrak a pomáhá nám v boji proti vysokému tlaku i cholesterolu,“ doplňuje odbornice.

Mýty o škodlivosti vajec kvůli zvyšování cholesterolu už jsou mnohokrát vyvrácené. Vědci zjistili, že při konzumaci dvou až tří vajíček denně se v krvi zvedá pouze hladina spíše neškodného HDL cholesterolu. Ten, který tělu škodí, je LDL cholesterol. A proti němu jsou vajíčka skvělou zbraní: žloutky obsahují lecitin, který dokáže hladinu špatného cholesterolu snížit, dále je důležitý pro mozek i játra a navíc pomáhá při hubnutí. Vejce obsahují i omega-3 mastné kyseliny, jež zmenšují hladinu triglyceridů a redukují tak riziko kardiovaskulárních chorob. Vitamin D zase pomáhá lépe absorbovat vápník, čímž posiluje kosti a zuby.

Autorka: Julie Dlouhá, celý text na prozeny.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

magazín

Vaječný filtr zachycuje mikroplasty

Published

on

Vědci z Princetonu použili vaječné bílky k vytvoření aerogelu, který účinně a levně zachycuje sůl a mikroplasty z vody. Podle vědců lze aerogel vyrábět levně a používat ho ve velkém množství a s nízkými náklady.

Prof. Craig Arnold z Princetonské univerzity pracuje na nových materiálech, včetně aerogelů. Jak sám říká, jednoho dne dostal neobvyklý nápad. „Seděl jsem a zíral na chleba v sendviči. A říkal jsem si – to je přesně ta struktura, kterou potřebujeme“. Jeho tým tedy začal pracovat na různých receptech na chléb s přídavkem dřevěného uhlí ve snaze vytvořit nový typ materiálu. Po odstranění následných ingrediencí ze směsi a při hledání nejlepšího řešení vyhrál bílek. Začali jsme se složitějšími systémy a odečítanými prvky – zjednodušovali a zjednodušovali, až jsme se dostali k jádru. Bylo to o proteinech přítomných ve vaječných bílcích, které nám umožnily získat strukturu, kterou jsme hledali – popisuje Prof. Arnold.

Filtr zachycuje sůl a mikroplasty

Jak vědci vysvětlují, bílkoviny ve vejcích jsou komplikovanou směsí složenou převážně z proteinů. Ukázalo se, že pokud se lyofilizují a následně zahřejí na 900 stupňů C bez přístupu kyslíku, vytvoří síť uhlíkových vláken a grafenových plátů. Mohou pak fungovat jako vynikající filtr, který zachytí mikroplasty a sůl z mořské vody s účinností až 98 %.

Podle výzkumníků lze popsaný materiál vyrobit levně a použít jej ve velkém množství a s nízkými náklady. „Nejlevnějším materiálem pro filtraci vody je aktivní uhlí. Porovnali jsme naše výsledky s parametry aktivního uhlí a naše metoda je mnohem lepší“ – zdůrazňuje Dr. Sehmus Ozden. Ve srovnání s reverzní osmózou, která vyžaduje vysokou spotřebu energie a vody, potřebuje náš filtrační proces pouze gravitaci a neplýtvá vůbec žádnou vodou, dodává.

Nyní vědci hodlají zdokonalit způsob výroby tak, aby bylo možné vynález použít při filtraci vody ve velkém měřítku. Zároveň testují další využití konstrukce získané z vajec – při skladování energie i jako materiál pro tepelnou izolaci.

(farmer.pl)

Continue Reading

magazín

Najmenšia sliepka na svete nie je sliepkou, jej chov zažíva boom

Published

on

Rutínová sliepka zažíva v Číne boom. „Najmenšia sliepka sveta“, ako ju prezývajú, sa stáva čoraz obľúbenejším domácim miláčikom. Technicky vzaté, rutínová sliepka vlastne nie je sliepkou. Ide o kríženca medzi prepelicou a jarabicou, prezývka „najmenšia sliepka sveta“ sa však rýchlo ujala. Koniec koncov, je celkom priliehavá, veď tento vták je veľký asi ako zovretá päsť a váži len 50 gramov. Vďaka kompaktným rozmerom sa dá chovať aj v menšej domácnosti, čo Číňania vo veľkom využívajú a tvoria pre svoje zvieratká čo najdokonalejšie príbytky.

Meno vtáka je odvodené od rutínu, teda vitamínu P. Ide o flavonoid, ktorý sa prirodzene vyskytuje v citrusovom ovocí a niekoľkých ďalších druhoch rastlín, ale aj vo vajíčkach týchto „sliepok“. Mimochodom, rutínová sliepka je veľmi dobrou nosnicou, čo jej len pridáva na popularite. Nevýhodou je, že jej vajcia sú ešte menšie než prepeličie a priemerom pripomínajú desaťcentovú mincu. Ročne ich nakladie asi 300.

Zaujímavé je, že na rozdiel od bežných sliepok, ktoré si na dvore nevyžadujú extra veľkú starostlivosť, sú rutínové sliepky náročnejšie než psy či mačky. Vyžadujú teplotu v rozmedzí od 20 do 30 stupňov Celzia, nedospelé jedince však prosperujú len pri teplote 35 až 38 stupňov Celzia. Problémom je aj zápach, tieto vtáky potrebujú kvalitnú podstielku tvorenú ryžovými šupkami, pilinami, sójovou múkou a čajovými stonkami. Podstielku treba doplniť kvasinkami, ktoré odštartujú proces kvasenia a rozkladajú vtáčí trus.

Chov rutínových sliepok je v Číne naozaj populárny a mnohí ľudia sa stali na sociálnych sieťach známymi len vďaka ich chovu. Ide najmä o tých, ktorí vtákom postavili skutočne dômyselné a luxusné príbytky. Zaujímavosťou je, že zvieratá sa dajú kúpiť cez internet a človeku ich doručí kuriér.
Mimochodom, titul naozaj najmenšej sliepky patrí plemenu „serama“.

(magazin.pluska.sk)

Continue Reading

magazín

Vajce Potemkin, bufetová klasika

Published

on

O jedlách, ktoré majú v názve krajinu, v ktorej o nich jakživ nepočuli, sme už písali mnohokrát. Všetko, čo nám príde lahodné či trošku luxusnejšie, nazývame radi „parížske“ či „viedenské“. Prečo sa však obložené vajce zaliate majonézou volá ruské?

Ruské vajce vzniklo v bývalom Československu. O tejto bufetovej klasike, ktorá sa podáva buď naskladaná v miske či na tanieri alebo zaliata v priesvitnom aspiku, existujú dve legendy. Jedna z nich sa snaží nájsť skutočný pôvod vzniku tohto jedla a odkazuje na prvé moderné kuchárky zo začiatku dvadsiateho storočia. Vznik ruského vajca datujú teda ešte k prvorepublikovému Československu.

Secesiou obklopené gazdinky vraj boli úplne uhranuté opulentným luxusom klenotníckych zázrakov z Petrohradu – Fabergého vajcami. Tento prepiaty luxus sa potom snažili sprítomniť na svojich studených misách ponúkaných návštevám pri poobedňajšom posedení pri káve či na rodinných oslavách. S ruským vajcom, ako ho poznáme z bufetu dnes, však mali spoločné len to, že obsahovali vajíčko, okolo ktorého sa všetko točilo. Žiaden zemiakový šalát, pásiky zaváranej papriky na kyslo či aspik. Kdeže. Vyzerali ako skutočné Fabergého vajcia a boli rovnako ako ony cifrované len tými najluxusnejšími matériami. Či už to boli sleďové očká, drahý kaviár, kapary alebo údený losos. Všetko sa to naservírovalo do opulentných ornamentov, ktoré vyrážali dych.

Druhá legenda o ruskom vajci je omnoho prozaickejšia a zrejme aj pravdivejšia. Ruské vajce, ako ho poznáme, vzniklo v päťdesiatych rokoch dvadsiateho storočia v známej ľudovej jedálni Automat Koruna na Václavskom námestí. Chodili sa sem stravovať robotníci, ale aj ministri komunistickej vlády.

Jozef Koleják, tyzden.sk

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality