Connect with us
Reklama

Aktuality

Britové bojují proti dovozu vajec

Published

on

Britský vaječný průmysl má v roce 2024 v úmyslu odradit britské spotřebitele od nákupu dovážených vajec. Výrobci vajec ze Spojeného království chtějí pomocí nástrojů marketingové kampaně v hodnotě jednoho milionu liber přesvědčit lidi ve Spojeném království, aby jedli pouze místní produkty, tedy vejce se symbolem britského lva. Marketingové aktivity mají především ilustrovat přednosti vajec ze systému British Lion Eggs a zároveň upozornit na údajné nižší standardy welfare a kvality vajec z jiných zemí EU včetně Polska. Paradoxem však je, že vejce z Polska splňují nejvyšší standardy EU v oblasti welfare a bezpečnosti potravin.

Marketingový program iniciovala British Egg Industry Council (BEIC). Efektivitu marketingových aktivit má podpořit zapojení populárních sociálních influencerů. Dá se předpokládat, že vytvořením negativního obrazu dovážených vajec ve společnosti – jako zdraví nebezpečných – chtějí Britové donutit maloobchodníky a firmy ze sektoru HoReCa, aby nakupovali pouze vejce vyprodukovaná na místních farmách.

„Při analýze trhu ve Velké Británii, který je již několik let z několika zásadních důvodů velmi nestabilní, se může zdát, že nejnovější iniciativa britského vaječné výroby je nervózní snahou, jak ochránit vnitřní trh. Pandemie COVID-19, nárůst výrobních nákladů a období zvýšených inflačních tlaků, stejně jako zhoršující se globální ekonomická situace způsobily, že trh viditelně prověřil očekávání výrobců ohledně získání vyšších výhod z prodeje vajec krytých dodatečnou certifikací.“  říkají analytici polské Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.

KIPDiP poznamenává, že první problémy pro Brity začaly, když se strategie rozvoje trhu zaměřená pouze na farmy s přístupem k volnému výběhu neukázala jako ekonomicky efektivní. Vzpomeňme například na pokračující konflikt na britském trhu, kde před pár lety řetězce deklarovaly, že budou prodávat pouze vejce z volného chovu, protože spotřebitelé za ně dlouhodobě platí vyšší cenu a nabídka je vyvážená poptávkou. Za to byli odměněni i výrobci vajec. V určitém okamžiku však trh – chápaný jako peněženka spotřebitele – nebyl schopen absorbovat rostoucí počet dražších vajec v této kategorii a v důsledku toho britští producenti přestali dostávat bonusy z obchodu (pokles prémie pro „2“ vejce ve srovnání s klecovými vejci). Maloobchodníky navíc podpořil dovoz klecových vajec ze zemí EU. Zástupci britských řetězců dospěli k závěru, že spotřebitelé by měli mít přístup i k levnějšímu vejci. Analytici KIPDiP při sledování situace ve Velké Británii předpokládali scénář, že pokud ve Velké Británii – v zemi, která se „odjakživa“ specializuje na produkci alternativních vajec z tzv. volných chovů – trh v určitém okamžiku systémových změn říká „dost“, je vysoce pravděpodobné, že podobná situace nastane i v dalších zemích.

Opakovaná epizootika ptačí chřipky se také ukázala být problematickou pro britský průmysl a způsobila problémy s dostatečnou zásobou vajec v obchodech, upozorňují odborníci KIPDiP. Na zvýšenou poptávku, kterou supermarkety hlásily, reagovali výrobci tím, že nabídky plně nerealizovali a vysvětlili obchodníkům, jak dlouhé je období zvyšování produkce vajec. Mezitím supermarkety začaly uvažovat o dovozu vajec, což vyvolalo protesty a obavy v oboru. Drůbežářské spolky se začaly obávat znehodnocení značky Lion a zvyku spotřebitelů kupovat dovážená vejce. Na druhou stranu se mnoho farmářů bálo agresivně rozšiřovat svá hejna ze strachu ze ztrát, které by mohla přinést současná nebo budoucí sezóna ptačí chřipky (ve Spojeném království je více než polovina produkce vajec založena na hejnech z volného výběhu, což může zvýšit pravděpodobnost šíření ptačí chřipky).

Podle Národní komory PDiP je třeba také připomenout nedávný „masový exodus“ vaječného průmyslu ve Velké Británii. Mnoho producentů vajec z volného chovu se rozhodlo produkci omezit, dokonce ji zastavit nebo i z oboru odejít. Rozhodnutí chovatelů nosnic souviselo s razantním nárůstem výrobních nákladů, zejména cen krmiv, které nebyly dostatečně kompenzovány nárůstem cen vajec. Výše zmíněné riziko ptačí chřipky bylo zmíněno jako faktor přispívající k dramatickým rozhodnutím v odvětví produkce vajec. Britští farmáři měli pocit, že vejce sice v maloobchodních regálech zdražují, ale to se neodrazilo v penězích placených dodavatelům vajec, zejména za vejce z farem se slepicemi ve volném výběhu. Zástupci vaječného průmyslu varovali, že producenti nemohou dlouhodobě vyrábět se ztrátou a v důsledku toho k „hromadnému exodu“ dojde. Britští farmáři zdůraznili, že zvýšení cen vajec, za které museli spotřebitelé platit více, mělo jít spíše farmářům než na balírnám a supermarketům.  (kipdip.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality