Connect with us
Reklama

Aktuality

Povinnost hlásit množství antibiotik používaných při chovu zvířat

Published

on

Rezistence zvířat k lékům a antibiotikům – související s jejich příliš častým a příliš dlouhým používáním – je rostoucím problémem. V boji proti němu pomůže nová povinnost EU shromažďovat a vykazovat statistické údaje o skutečném používání antibiotik při léčbě zvířat v členění podle druhů a kategorií. Pokud jde o hospodářská zvířata, vstoupí v platnost v roce 2024.

Antibiotika pro zvířata

– Boj proti rezistenci vůči lékům, zejména rezistenci vůči antibiotikům, je velmi důležitou otázkou. Evropská unie proto zavedla nové předpisy, které nutí členské státy sledovat prodej, ale i spotřebu antibiotik. Týká se to zvířat, se kterými se zachází jak v chovu, tak při výrobě potravin, ale brzy se to bude týkat i jiných druhů zvířat – říká Radosław Knap agentuře Newseria Biznes.

Hlášení antibiotik: Které druhy zvířat?

Povinnost shromažďovat a oznamovat údaje o prodeji a užívání antimikrobiálních léků je jedním z klíčových prvků nařízení EU (EU) 2019/6. Tyto údaje budou shromažďovány pro různé druhy a kategorie zvířat. U zvířat, jako je skot, prasata, kuřata a krůty – z nichž se získávají potraviny – budou muset být údaje za rok 2023 předloženy do 30. září 2024. To znamená, že výrobci, distributoři a chovatelé mají méně než rok na to, aby se na tuto změnu připravili. V případě domácích mazlíčků, jako jsou psi a kočky, však bude ohlašovací povinnost zavedena později – údaje za rok 2029 bude nutné odevzdat do 30. června 2030.

– Zatím neznáme podrobné předpisy, které budou v Polsku zavedeny, a nevíme, jak bude vypadat proces analýzy a shromažďování statistik. Víme však, že první informace o hlavních druzích používaných k výrobě potravin, tedy skotu, prasatech, kuřatech a krůtách, by měly být hlášeny již v roce 2024 – říká generální tajemník Polské asociace výrobců a dovozců veterinárních léčiv.

Země EU včetně Polska sbíraly zatím pouze informace o prodeji antimikrobiálních léčivých přípravků. Proto byl hlavnímu veterinárnímu inspektorovi hlášen počet prodaných antibiotik, nikoli jejich skutečná spotřeba. Změna v této oblasti umožní realističtější pohled na množství používaných antimikrobiálních léků, ale také bude vidět, jak to vypadá napříč EU v jednotlivých odvětvích chovu zvířat a od roku 2030 i v zájmovém chovu.

– Dnes to přesně nevíme, a proto Evropská unie zavedla nové předpisy o vykazování spotřeby veterinárních léčiv pro jednotlivé druhy. Zodpovědní za to budou veterináři, chovatelé a ochránci zvířat, říká Radosław Knap.

V souladu s požadavky EU budou muset členské státy vytvořit vhodné systémy a na základě do nich vložených údajů se budou připravovat výroční zprávy pro Evropskou lékovou agenturu (EMA). Odborníci zdůrazňují, že změny zavedené EU jsou zásadní v boji proti antibiotické rezistenci vyplývající z příliš častého a dlouhodobého užívání těchto látek. Sběr a analýza informací o používání antibiotik při léčbě zvířat nám má umožnit lépe porozumět tomuto jevu a účinně proti němu bojovat, a to i u lidí. Koncept #OneHealth přímo říká, že lidské zdraví závisí na zdraví zvířat a je v zájmu medicíny i veterinární medicíny zachovat možnost léčby vynalezenými přípravky co nejdéle.

– Smyslem je zachovat možnost použití těchto léků pro další generace, protože vymýšlet nové preparáty je velmi obtížné, časově i finančně náročné. Čím déle budeme moci používat aktuálně vynalezené molekuly a aktuálně používané léky, tím lépe to bude pro léčbu budoucích generací – jak lidí, tak zvířat. To je důvod, proč celý průmysl pracuje na omezení používání antibiotik – samozřejmě pokud je to možné – vysvětluje expert POLPROWET.

Jak zdůrazňuje, v Evropské unii již řadu let platí omezující normy a standardy týkající se používání antibiotik u zvířat. Statistiky ukazují, že v posledních letech se spotřeba těchto látek v zemích Společenství snížila o více než 30 %.

– V mnoha případech, když zvíře onemocní, je taková léčba nezbytná. Normy však stanoví ochranné lhůty a antibiotika nelze za žádných okolností používat příliš dlouho, musí se používat podle podrobných omezení – zdůrazňuje Radosław Knap. – V EU již mnoho let není povoleno používání antibiotik, např. jako stimulátoru růstu. I u nás podléhá přísným kontrolám. V Polsku je za kontrolu užívání léčiv včetně užívání antibiotik odpovědná Národní veterinární inspekce, jejíž inspektoři navštěvují jednotlivé chovy, kde provádějí průběžné kontroly při chovu a produkci. (portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality